Kdy a proč (ne)zahájit léčbu subklinické hypotyreózy

Rutinní řešení hormonální substitucí v případě subklinické hypotyreózy rozhodně není namístě. Jak ale identifikovat pacienta, který léčbu potřebuje?
Kdy a proč (ne)zahájit léčbu subklinické hypotyreózy

Okénko do diagnostiky subklinické hypotyreózy

Subklinická hypotyreóza je charakterizována zvýšenou hodnotou tyreostimulačního hormonu (TSH) a normální hodnotou periferních hormonů štítné žlázy (FT4, eventuálně FT3). Horní hranice normy TSH se v jednotlivých laboratořích liší podle metody stanovení (např. metoda CLIA ve VFN v Praze má normu 0,5–4,9 mIU/l; metoda ECLIA v ÚVN Praha 0,27–4,2 mIU/l apod.) a stoupá s věkem (od 40 let o cca 0,3 mIU/l na každých 10 let věku). Pro hranici subklinické hypotyreózy v graviditě není směrodatná horní hranice laboratoře, ale doporučení České endokrinologické společnosti ČLS JEP, které pro I. trimestr stanovuje hodnotu 2,5 mIU/l.

Inzerce

Diagnostika subklinické hypotyreózy je samozřejmě složitější a neopírá se o jediné laboratorní vyšetření. Podrobněji se jí věnujeme například v tomto článku.

Léčit, či neléčit subklinickou hypotyreózu?

Řada studií ukázala, že i subklinická hypotyreóza může vést ke zdravotním problémům. Jde zejména o vyšší riziko infarktu myokardu a cévních mozkových příhod. Dosud však nebylo jednoznačně prokázáno, že by léčba thyroxinem toto riziko snižovala.

Roli hraje „závažnost” a okolnosti

Je-li u subklinické hypotyreózy hladina TSH > 10,0 mIU/l, měla by být po určení příčiny léčba zahájena vždy. Při TSH zvýšeném, ale nedosahujícím hodnoty 10 mIU/l se rozhodujeme individuálně. Indikací k zahájení léčby mohou být například tyto příznaky či situace:

  • těhotenství (terapii zahajujeme ihned!);
  • poruchy metabolismu cholesterolu;
  • neplodnost, zvýšený prolaktin;
  • subjektivní obtíže (únava, depresivní ladění, suchá kůže apod.) – u těchto pacientů je vhodné zhodnotit efekt substituční léčby v odstupu 3–6 měsíců;
  • cukrovka;
  • stav po operaci štítné žlázy (většinou po nekompletních operačních výkonech – o zahájení léčby v těchto specifických případech rozhoduje endokrinolog);
  • ultrazvukový nález difuzní nebo uzlové strumy;
  • vyšší kardiovaskulární riziko u mladších osob;
  • deprese.

Zohledněte i věk

Také léčba subklinické hypotyreózy u dětí a dospívajících je obvykle namístě. Opatrně je naopak potřeba přistupovat k indikaci léčby u starších osob (ve věku nad 80 let), u kterých často dochází k předávkování. Zejména u starších pacientů s kardiovaskulárními chorobami obecně platí, že mírná subklinická hypotyreóza je menší hrozbou než iatrogenní hypertyreóza. Proto u těchto jedinců substituci často nezahajujeme.

(luko)

Zdroje:

  1. Jiskra J. Poruchy štítné žlázy. Praktický přehled nejen pro laickou veřejnost. Mladá fronta, Praha, 2011.
  2. ÚKBLD 1. LF UK a VFN v Praze. Přehled laboratorních vyšetření. Dostupné na: http://laboratore.vfn.cz/vysetreni/detail.php?ID=196&pre=1&start=1167.

Líbil se vám článek?

Hodnocení: +18

Doporučení a tipy

Řekněte svým pacientům

Inzerce

Doporučujeme

Mnoho dalších informací pro svou praxi najdete také na webu Medimerck.cz.

Dáváte přednost preskripci generických nebo originálních léků?

Praktické informace pro praktické lékaře přináší jedinečný webový projekt JáPraktik.cz. Má být každodenním pomocníkem ve Vaší praxi, podpořit komunikaci s pacienty
a umožnit konzultaci se specialisty.

Proč tu jsem?