Hormony štítné žlázy a jejich vliv na metabolismus

Hormony štítné žlázy (ŠŽ) regulují základní metabolické procesy v těle, jsou esenciální pro normální růst a vývoj. Je dobře známo, že hladina hormonů ŠŽ dobře koreluje se změnami hmotnosti a výdejem energie organismem. Hypertyreóza vede ke zrychlení metabolismu, který je charakterizován zvýšeným výdejem energie, hmotnostním úbytkem, snížením hladiny cholesterolu, zvýšenou lipolýzou a glukoneogenezí. Naproti tomu hypotyreóza je spojena se sníženým výdejem energie, mírným nárůstem hmotnosti, zvýšením hladiny cholesterolu, snížením úrovně lipolýzy a redukovanou glukoneogenezí. Hormony ŠŽ účinkují v mozku, bílé tukové tkáni, kosterním svalu, játrech a pankreatu.
Hormony štítné žlázy a jejich vliv na metabolismus

Regulace sekrece hormonů štítné žlázy

Vylučování hormonů ŠŽ je regulováno hypothalamo-hypofyzární osou. Tyreotropin uvolňující hormon (TRH) se tvoří v hypothalamu; v hypofýze vede k nárůstu intracelulárního cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP) a následnému uvolnění tyreostimulačního hormonu (TSH). Kromě TRH je sekrece TSH ovlivněna rovněž dopaminem, somatostatinem a leptinem, vliv na hladinu hormonů ŠŽ tak může mít i hladovění, spánková deprivace, deprese a další celkové stavy organismu.

Inzerce

Hormony ŠŽ a metabolismus glukózy

Hypertyreóza

Hormony štítné žlázy ovlivňují glukózový metabolismus na mnoha úrovních. Ovlivněním motility gastrointestinálního traktu vede hypertyreóza ke zvýšené absorpci glukózy ve střevě, zvyšuje glukoneogenezi v játrech, v tukové tkáni stimuluje lipolýzu a zvyšuje sérovou hladinu mastných kyselin, což způsobuje inzulinovou rezistenci. Současně je při hypertyreóze degradace inzulinu výrazně rychlejší než u zdravých pacientů, což rovněž přispívá k hyperglykémii.

Hypotyreóza

Hypotyreóza naproti tomu představuje vyšší riziko pro rozvoj obezity a dyslipidémie, současně ale i pro rozvoj diabetu mellitu a metabolického syndromu. Jak již bylo zmíněno, nedostatek hormonů ŠŽ je spojen s inzulinovou rezistencí a glukózovou intolerancí. Pacienti se subklinickou hypotyreózou mohou mít zhoršené kardiovaskulární parametry, ledvinné funkce, dyslipidémii, zvýšenou cévní rezistenci, endotelovou dysfunkci a hyperkoagulační stavy. Hormony ŠŽ hrají důležitou funkci také ve vývoji sítnice − krysy se sníženou hladinou hormonů ŠŽ měly menší a tenčí retiny.

Funkce Langerhansových ostrůvků

Několik studií spojilo hormony ŠŽ s růstem, vývojem a funkcí Langerhansových ostrůvků. K jejich přeměně na buňky vylučující inzulin citlivé na glukózu je potřeba hormon trijodthyronin (T3); snížená hladina T3 tak může vést k poruše glukózou stimulované sekrece inzulinu, naopak fyziologická hladina T3 brání zničení Langerhansových ostrůvků, udržuje jejich strukturu, velikost a konzistenci.

Diabetes mellitus 

DM je systémové onemocnění a jeho manifestace není omezena pouze na pankreas. U pacientů s DM 1. i 2. typu byla popsána vyšší prevalence dysfunkce ŠŽ. Pacienti s DM 1. typu mají vyšší prevalenci autoimunitních onemocnění ŠŽ, což platí zvláště pro ženy. Studie zkoumající souvislost onemocnění ŠŽ a DM 2. typu již tak konzistentní nejsou. Abnormální hladiny TSH mělo asi 30 % nemocných se špatně kontrolovaným DM 2. typu, nicméně pokud tito pacienti neměli pozitivní protilátky, došlo k normalizaci TSH poté, co byla hladina glykémie stabilní po dobu zhruba 2 měsíců.

Nedávná systematická přehledová práce a metaanalýza odhalila, že nemocní s DM 2. typu mají 1,93× vyšší riziko subklinické hypotyreózy ve srovnání s nediabetiky. Diabetické komplikace jsou u pacientů s DM 2. typu a hypotyreózou rovněž častější – poměr šancí (OR) pro diabetickou nefropatii činil v této studii 1,74 (95% interval spolehlivosti [CI] 1,34−2,28), pro diabetickou retinopatii 1,42 (95% CI 1,21−1,67), pro diabetickou periferní neuropatii 1,87 (95% CI 1,06−3,28) a pro onemocnění periferních tepen 1,85 (95% CI 1,35−2,54). Poměr šancí pro diabetické komplikace celkově dosahoval 1,74 (95% CI 1,34−2,28). Přesný mechanismus tohoto efektu není zcela znám.

Cholesterol

Hormony ŠŽ stimulují lipolýzu i liponeogenezi. Účinek hormonů ŠŽ na regulaci lipidového metabolismu je primárně závislý na jejich účinku v játrech. Pokles hladiny cholesterolu po zahájení léčby thyroxinem (T4) je způsoben stimulací transkripce genu pro receptor pro LDL, což vede k větší vazbě cholesterolu. Kromě toho hormony ŠŽ ovlivňují hladinu cholesterolu také regulací hladiny apolipoproteinů B48 a B11. Zajímavé je rovněž spojení nealkoholické steatohepatitidy (NAFLD) a subklinické hypotyreózy s hodnotami TSH v horní části normálního rozmezí.

Závěr

Porozumění mechanismům, jimiž hormony ŠŽ ovlivňují metabolismus, se neustále zpřesňuje. V souvislosti s tím lze očekávat, že se začnou objevovat nové terapeutické možnosti ovlivnění metabolických poruch včetně obezity či metabolického syndromu.

(epa)

Zdroje:

  1. Fekete C., Lechan R. M. Central regulation of hypothalamic-pituitary-thyroid axis under physiological and pathophysiological conditions. Endocr Rev 2014; 35 (2): 159–194, doi: 10.1210/er.2013-1087.
  2. Mullur R., Liu Y. Y., Brent G. A. Thyroid hormone regulation of metabolism. Physiol Rev 2014; 94 (2): 355–382, doi: 10.1152/physrev.00030.2013.

Líbil se vám článek?

Hodnocení: +2

Doporučení a tipy

Řekněte svým pacientům

Inzerce

Doporučujeme

Mnoho dalších informací pro svou praxi najdete také na webu Medimerck.cz.

Praktické informace pro praktické lékaře přináší jedinečný webový projekt JáPraktik.cz. Má být každodenním pomocníkem ve Vaší praxi, podpořit komunikaci s pacienty
a umožnit konzultaci se specialisty.

Proč tu jsem?