V rámci 8. cyklu jarních endokrinologických seminářů, jež se konaly v dubnu 2019 v Praze, Brně, Plzni a Ostravě, zazněla mimo jiné stále velmi skloňovaná otázka: Do jaké míry může za obezitu nemalé části pacientů porucha funkce štítné žlázy? Položil si ji rovněž autor následujícího sdělení prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., z 2. interní kliniky FNKV a 3. LF UK v Praze.
Přednášející hned na začátku své prezentace upozornil, že jde o velmi častý argument obézních pacientů, kteří svou nadměrnou hmotnost vztahují k potížím se štítnou žlázou. Přestože jsou však souvislosti mezi obezitou a hypotyreózou dostatečně známé a koincidence je skutečně častá, lze je zároveň označit za problematické, neboť kauzalita se v tomto případě neprokazuje snadno.
Hypotyreóza a BMI
V kontextu problematiky obezity a štítné žlázy je podle profesora Krška nutné uvědomit si například skutečnost, že změny hladin tyreotropního hormonu (TSH) mohou být důsledkem metabolických změn při obezitě. K otázce, zda by hypotyreóza u obézních pacientů měla být diagnostikována na základě elevace TSH, je třeba dodat, že by měly být kontrolovány také hladiny volného thyroxinu (fT4) a tyreoidálních protilátek. Funkce štítné žlázy se u obézních jedinců mnohdy normalizuje po redukci tělesné hmotnosti. Výjimkou ovšem nejsou ani hubení hypotyreoidní pacienti.
Studie zatím nepřinášejí jednoznačné závěry
Přestože hypotyreóza koreluje se zvýšením body mass indexu (BMI), prevalencí obezity a je považována za rizikový faktor nárůstu tělesné hmotnosti, údaje o vlivu léčby hypotyreózy na tělesnou hmotnost nejsou jednotné. Studie se nevyjadřují jednoznačně ani ke změnám hmotnosti při mírné variaci tyreoidální funkce v rámci normálního rozmezí nebo k asociaci TSH s tělesnou hmotností.
Vztah mezi statusem tyreoidálních hormonů u eutyroidních obézních jedinců a antropometrickými parametry obezity v minulosti zkoumaly 4 prospektivní a 26 průřezových studií. Studie z roku 2016 ukázala, že čím vyšší byly na počátku sledování pacientů hladiny TSH, tím vyšší bylo jejich BMI. V průběhu času ovšem jedinci s vyššími hladinami TSH spíše hubli, což v odborných kruzích vyvolalo rozsáhlou diskusi. Ve studiích věnujících se mechanismům obezity a funkci štítné žlázy byla zjištěna různá míra asociace TSH a tělesné hmotnosti. Ve většině případů šlo o pozitivní asociace, ale výsledky není možné označit za jednoznačné, neboť některé výzkumy vykazovaly opačné výsledky.
Shrnutí pro praxi
Vztah mezi hypotyreózou a obezitou je zřejmý a hypotyreóza je sama o sobě považována za rizikový faktor nadměrné tělesné hmotnosti. Nejedná se ovšem o významný faktor přispívající k výrazné obezitě. U obézních pacientů je potřeba počítat s tím, že u nich dochází k aktivaci hypothalamo-hypofyzární osy a mění se hladiny TSH, proto je při hodnocení mírného zvýšení TSH potřeba být obezřetní a souběžně hodnotit další parametry – konkrétně fT3 (volný trijodthyronin) a fT4. Změny v jejich hladinách je možné označit za reverzibilní, neboť se po redukci tělesné hmotnosti mohou opět snížit.
(pak)
Zdroj: Kršek M. Štítná žláza a obezita. 8. cyklus jarních endokrinologických seminářů, Praha, 25. 4. 2019.
