Synkopa může být benigní nepříjemností, ale také alarmujícím příznakem mnoha onemocnění. Diagnostika je mnohdy zdlouhavá a nákladná. Správné posouzení na úrovni primární péče je nelehké, nicméně určující pro další směrování pacienta. Důkladná anamnéza společně s komplexním fyzikálním vyšetřením odhalí příčinu synkopy až v polovině případů. Níže připomínáme základní anamnestické body a dostupná vyšetření, jež bychom neměli opomenout.
Anamnéza – nezapomeňme se zeptat...
- Pamatujete si, že jste zkolaboval/a?
- Viděl kolaps někdo druhý? Může ho popsat? (křeče, délka trvání případného bezvědomí atd.)
- Ve které denní době se kolaps přihodil?
- Co jste dělal/a v době kolapsu?
- V jaké poloze jste byl/a v době kolapsu? (stoj, sed, poloha vleže)
- Zlepšily se příznaky po změně polohy, respektive posazení či položení?
- Jaké byly okolnosti kolapsu? (teplo/chlad, prolongované stání, emoce, stres, fyzická zátěž, alkohol, souběžné horečnaté onemocnění apod.)
- Předcházel kolapsu stav s větší ztrátou tekutin? (průjem, zvracení, nadměrné pocení, krvácení)
- Podstoupil/a jste v nedávné době nějaký operační výkon?
- Předcházel kolapsu úraz, respektive způsobil/a jste si při kolapsu nějaké zranění?
- Pozoroval/a jste před vznikem kolapsu nějaké příznaky? (palpitace, nevolnost, bolest na hrudi, dušnost)
- Pozoroval/a jste vy nebo okolí nějaké příznaky poté, co jste znovu nabyl/a vědomí? (porucha řeči a/nebo pohyblivosti, únava, nevolnost, bušení srdce, bolest, pocení, zmatenost)
- Byl kolaps provázen únikem moči nebo pokousáním jazyka?
- Máte závratě či zvonění v uších?
- Byly v nedávné době provedeny změny ve vaší medikaci či dávkování léků? Nezapomněl/a jste užít léky?
- Užíváte nějaké volně prodejné přípravky?
- Jste těhotná, respektive je možné, že jste těhotná?
- Zažil/a jste již někdy podobný kolapsový stav?
- Zažil někdo z vašich přímých příbuzných kolapsový stav? Pokud ano, je známá příčina?
Vyšetření v ordinaci
Praktický lékař může nebo by měl provést:
- Základní fyzikální vyšetření.
- Změření krevního tlaku a tepové frekvence.
- Základní laboratorní vyšetření.
- Ortostatický test – změření krevního tlaku vleže a při postavení: test je pozitivní, dojde‑li k poklesu STK o 20 mmHg (nebo pod 90 mmHg) či diastolického krevního tlaku o 10 mmHg.
- EKG.
- Vyšetření per rectum při podezření na gastrointestinální krvácení.
U všech pacientů s anamnézou synkopy je indikované vyšetření krevního tlaku (vleže a vstoje) a EKG. Pokud je na základě tohoto úvodního vyšetření příčina téměř jistá, nemusí být potřeba provádět další odborná vyšetření; postup je však přísně individuální.
Doplňující odborná vyšetření ke zvážení
Přídatná vyšetření provádíme až dle konkrétních výstupů z úvodního vyšetření. Mezi nejběžnější a v našich podmínkách realizovatelné diagnostické metody k upřesnění etiologie synkopy patří:
- Masáž karotického sinu: Je indikovaná u nemocných starších 40 let, s anamnézou synkopy nejasného původu spouštěné pravděpodobně reflexním mechanismem. Diagnóza je potvrzena tehdy, dojde‑li k rozvoji asystolie (> 3 s) či hypotenze (pokles STK o > 50 mmHg) a současně k rozvoji symptomů. Test by měl být proveden vleže a vestoje, za monitorování EKG a optimálně též za kontinuálního měření krevního tlaku.
- EKG Holter či dlouhodobé monitorování EKG: Je indikované při podezření na arytmickou synkopu.
- Echokardiografické vyšetření srdce: Je indikované v diagnostice a rizikové stratifikaci u nemocných se suspektním či známým strukturálním onemocněním srdce.
- Zátěžové EKG vyšetření: Je indikované u nemocných s anamnézou synkopy při zátěži nebo těsně po ní.
- Test na nakloněné rovině: Ke zvážení u nemocných se suspektní reflexní synkopou, ortostatickou synkopou a psychogenní pseudosynkopou.
- Koronarografie: Měla by se provádět na základě stejných indikací jako u nemocných bez prodělané synkopy, sama o sobě není diagnosticky přínosná pro objasnění příčiny synkopy.
- Elektrofyziologické vyšetření: Je indikované u pacientů po synkopě a prodělaném infarktu myokardu, pokud synkopa zůstává nevysvětlená po neinvazivním vyšetření, a u nemocných po synkopě s bifascikulární blokádou
- Neurologické vyšetření, CT nebo MRI mozku, vyšetření EEG: Je indikované při podezření na neurologickou etiologii obtíží.
(tich)
Zdroje:
- Šimek J. Doporučené postupy ESC pro diagnostiku a léčbu synkopy 2018. Souhrn pro praktické lékaře. Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře 2019; 11 (1): 7−11.
- Kautzner J. Synkopa. Institut klinické a experimentální medicíny, Praha. Dostupné na: www.ikem.cz/cs/synkopa/a-450
- Hutt Centeno E., Mayuga K. A., Fouad-Tarazi F. et al. Syncope. Center for Continuing Education, Cleveland Clinic, 2018 Sep. Dostupné na: www.clevelandclinicmeded.com/medicalpubs/diseasemanagement/cardiology/syncope
