Laboratorní testy štítné žlázy: Jak je indikovat a interpretovat

Laboratorní testy štítné žlázy: Jak je indikovat a interpretovat

V širokém spektru onemocnění, která praktický lékař diagnostikuje a léčí, nalezneme i choroby štítné žlázy. Kdy je třeba na tyreopatie pomýšlet, kdy indikovat laboratorní testy? A jak s jejich výsledky naložit?

Úvod

Základem diagnostiky onemocnění štítné žlázy je samozřejmě anamnéza a klinické vyšetření pacienta. Vzhledem k limitovaným nákladům na laboratorní vyšetření i mnoha dalším aspektům je důležité odběry racionálně plánovat a získané informace využít k nalezení osob ve zvýšeném riziku. Často se tak bohužel neděje. Většina příznaků onemocnění štítné žlázy je nespecifických a jejich vnímání pacientem je značně subjektivní, což situaci znesnadňuje. S klasickými klinickými příznaky těžké tyreopatie se totiž díky časnému záchytu setkáváme jen raritně.

1. Rizikové skupiny a pacienti s netypickými příznaky

U pacientů, kteří mají vyšší pravděpodobnost vzniku tyreopatie, je vhodné provádět screeningové vyšetření TSH (tyreoidálního stimulačního hormonu) v intervalu 2–4 let.

Mezi základní rizikové skupiny patří:

  • ženy nad 50 let
  • pacienti s pozitivní OA, RA
  • pacienti po operacích v oblasti krku, po radioterapii v oblasti krku a hrudníku
  • pacienti s autoimunitním onemocněním (DM 1. typu, celiakie apod.)
  • pacienti užívající některé léky (amiodaron, lithium aj.)

TSH je základním laboratorním testem pro diagnostiku periferních funkčních tyreoidálních poruch. Pokud je v normě, lze periferní funkční poruchu s jistotou vyloučit. TSH není vhodné vyšetřovat v době probíhajícího jiného akutního onemocnění nebo v době rekonvalescence. V tomto období je vysoký záchyt falešně abnormálních výsledků. Laboratorní diagnostika by měla být dvoufázová − nejdříve vyšetření tyreoidální funkce a při potvrzení dysfunkce následuje pátrání po příčině (vyšetření protilátek).

  • Je-li TSH snížený, je vhodné opakovat laboratorní vyšetření TSH za 6–8 týdnů a doplnit FT4 (volný thyroxin) a FT3 (volný trijodthyronin). Je-li TSH opět snížený a FT4 a FT3 normální, může jít o subklinickou periferní hypertyreózu nebo nespecifickou supresi TSH v rámci jiného celkového onemocnění.
  • Je-li TSH zvýšený, je vhodné opakovat vyšetření za 6–8 týdnů a doplnit FT4 a TPOAb (protilátky proti tyreoidální peroxidáze). Je-li TSH znovu zvýšený a FT4 snížený, jde o manifestní periferní hypotyreózu. Je-li TSH zvýšený a FT4 normální, může jít o subklinickou hypotyreózu. Mírná elevace TSH může mít i netyreoidální příčinu a až u třetiny pacientů se spontánně normalizuje.
  • Mírně až středně zvýšený TSH a zvýšený FT4 může být známkou centrální hypertyreózy, výrazně zvýšený TSH a jen mírně zvýšený FT4 bývá zaznamenán v případě non-compliance se substituční léčbou.

Před stanovením diagnózy je třeba provést kontrolní vyšetření alespoň ve 2 vzorcích krve v odstupu 8–12 týdnů.

2. Přítomnost typických známek hypo- či hyperfunkce

Při typických známkách tyreopatie je diagnóza evidentní. Je tedy možné vyšetřovat najednou TSH, FT4 a FT3 (u hyperfunkce) a TSH a FT4 (u hypofunkce). U rozvinuté hypertyreózy je TSH snížený a FT4 nebo FT3 zvýšené. U rozvinuté hypotyreózy je TSH zvýšený a FT4 snížený.

Mezi příznaky hypertyreózy patří zejména:

  • sinusová tachykardie, dysrytmie (fibrilace a flutter síní), palpitace
  • hmotnostní úbytek
  • třes
  • pocení, intolerance tepla
  • svalová slabost
  • poruchy menstruačního cyklu, komplikace v graviditě včetně potrácení
  • psychické změny: nervozita, podrážděnost, neklid

Hypotyreóza se projevuje:

  • bradykardií, AV blokádami
  • zpomalením psychomotorického tempa
  • hypomimií
  • zimomřivostí
  • špatnou kvalitou vlasů, suchou kůží, vymizením axilárního či pubického ochlupení
  • u žen poruchami menstruačního cyklu, potrácením, sterilitou, u mužů snížením libida

3. Podezření na centrální tyreoidální poruchu / rezistenci vůči tyreoidálním hormonům

Při podezření na centrální tyreoidální poruchy nebo rezistenci na tyreoidální hormony je vhodné vyšetřit najednou TSH a FT4. Nejčastěji se jedná o:

  • patologii v oblasti hypothalamu a hypofýzy
  • stavy po předchozí operaci v oblasti hypothalamu a hypofýzy
  • syndrom rezistence vůči tyreoidálním hormonům v RA

Tito pacienti patří do péče endokrinologa.

4. Pacient s jiným akutním či závažným chronickým onemocněním

V terénu akutních či závažných chronických onemocnění jsou laboratorní testy štítné žlázy zkresleny základní netyreoidální chorobou – tzv. syndromem nízkého T3. Tento stav nevyžaduje specifickou tyreoidální léčbu. Jedná se o důsledek změny dejodace T4 na T3 a centrální útlum tyreoidální osy.

Stanovení příčiny

Po stanovení tyreoidální dysfunkce je nutné objasnit její příčinu. U hypotyreózy se vyšetřují nejprve TPOAb. Jejich pozitivita dokazuje účast autoimunitního procesu ve štítné žláze. TGAb (protilátky proti tyreoglobulinu) se vyšetřují, pouze je-li hladina TPOAb normální. Diferenciální diagnostika příčin hypertyreózy spadá do kompetence endokrinologa.

Laboratorní vyšetření patří k základním metodám diagnostiky tyreopatií. Je však třeba je indikovat racionálně, s ohledem na anamnestické údaje i klinické příznaky, a neukvapovat se s diagnostickými závěry.

(dos)

Zdroje:

  1. Boran G., Moran N., McGowan A. et al. A Quick Reference Guide for Use of Thyroid Function Tests in Primary Care. National Clinical Programme for Pathology, National Laboratory Handbook2016: 25–28.
  2. Werhun A., Hamilton W. Thyroid function testing in primary care: overused and under-evidenced? A study examining which clinical features correspond to an abnormal thyroid function result. Fam Pract 2015; 32 (2): 187–191, doi: 10.1093/fampra/cmv010.
  3. Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D., Karen I. Diagnostika a léčba tyreopatií. Doporučené postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2015.

Doporučené doporučení a tipy

Motivace pacienta k léčbě a preventivním opatřením
3. května 2021

Motivace pacienta k léčbě a preventivním opatřením

Detail článku arrow
Možnosti využití sdíleného lékového záznamu pacienta
1. března 2021

Možnosti využití sdíleného lékového záznamu pacienta

Detail článku arrow