Nekolabujme z kolapsu aneb jak řešit synkopu ve 3 krocích

Synkopa může být benigní nepříjemností, ale také alarmujícím příznakem mnoha onemocnění. Diagnostika je mnohdy zdlouhavá a nákladná. Správné posouzení na úrovni primární péče je nelehké, nicméně určující pro další směrování pacienta. Důkladná anamnéza společně s komplexním fyzikálním vyšetřením odhalí příčinu synkopy až v polovině případů. Níže připomínáme základní anamnestické body a dostupná vyšetření, jež bychom neměli opomenout.
Nekolabujme z kolapsu aneb jak řešit synkopu ve 3 krocích

Anamnéza – nezapomeňme se zeptat...

  • Pamatujete si, že jste zkolaboval/a?
  • Viděl kolaps někdo druhý? Může ho popsat? (křeče, délka trvání případného bezvědomí atd.)
  • Ve které denní době se kolaps přihodil?
  • Co jste dělal/a v době kolapsu?
  • V jaké poloze jste byl/a v době kolapsu? (stoj, sed, poloha vleže)
  • Zlepšily se příznaky po změně polohy, respektive posazení či položení?
  • Jaké byly okolnosti kolapsu? (teplo/chlad, prolongované stání, emoce, stres, fyzická zátěž, alkohol, souběžné horečnaté onemocnění apod.)
  • Předcházel kolapsu stav s větší ztrátou tekutin? (průjem, zvracení, nadměrné pocení, krvácení)
  • Podstoupil/a jste v nedávné době nějaký operační výkon?
  • Předcházel kolapsu úraz, respektive způsobil/a jste si při kolapsu nějaké zranění?
  • Pozoroval/a jste před vznikem kolapsu nějaké příznaky? (palpitace, nevolnost, bolest na hrudi, dušnost)
  • Pozoroval/a jste vy nebo okolí nějaké příznaky poté, co jste znovu nabyl/a vědomí? (porucha řeči a/nebo pohyblivosti, únava, nevolnost, bušení srdce, bolest, pocení, zmatenost)
  • Byl kolaps provázen únikem moči nebo pokousáním jazyka?
  • Máte závratě či zvonění v uších?
  • Byly v nedávné době provedeny změny ve vaší medikaci či dávkování léků? Nezapomněl/a jste užít léky?
  • Užíváte nějaké volně prodejné přípravky?
  • Jste těhotná, respektive je možné, že jste těhotná?
  • Zažil/a jste již někdy podobný kolapsový stav?
  • Zažil někdo z vašich přímých příbuzných kolapsový stav? Pokud ano, je známá příčina?

Vyšetření v ordinaci

Praktický lékař může nebo by měl provést:

Inzerce
  • Základní fyzikální vyšetření.
  • Změření krevního tlaku a tepové frekvence.
  • Základní laboratorní vyšetření.
  • Ortostatický test – změření krevního tlaku vleže a při postavení: test je pozitivní, dojde‑li k poklesu STK o 20 mmHg (nebo pod 90 mmHg) či diastolického krevního tlaku o 10 mmHg.
  • EKG.
  • Vyšetření per rectum při podezření na gastrointestinální krvácení.

U všech pacientů s anamnézou synkopy je indikované vyšetření krevního tlaku (vleže a vstoje) a EKG. Pokud je na základě tohoto úvodního vyšetření příčina téměř jistá, nemusí být potřeba provádět další odborná vyšetření; postup je však přísně individuální.

Doplňující odborná vyšetření ke zvážení

Přídatná vyšetření provádíme až dle konkrétních výstupů z úvodního vyšetření. Mezi nejběžnější a v našich podmínkách realizovatelné diagnostické metody k upřesnění etiologie synkopy patří:

  • Masáž karotického sinu: Je indikovaná u nemocných starších 40 let, s anamnézou synkopy nejasného původu spouštěné pravděpodobně reflexním mechanismem. Diagnóza je potvrzena tehdy, dojde‑li k rozvoji asystolie (> 3 s) či hypotenze (pokles STK o > 50 mmHg) a současně k rozvoji symptomů. Test by měl být proveden vleže a vestoje, za monitorování EKG a optimálně též za kontinuálního měření krevního tlaku.
  • EKG Holter či dlouhodobé monitorování EKG: Je indikované při podezření na arytmickou synkopu.
  • Echokardiografické vyšetření srdce: Je indikované v diagnostice a rizikové stratifikaci u nemocných se suspektním či známým strukturálním onemocněním srdce.
  • Zátěžové EKG vyšetření: Je indikované u nemocných s anamnézou synkopy při zátěži nebo těsně po ní.
  • Test na nakloněné rovině: Ke zvážení u nemocných se suspektní reflexní synkopou, ortostatickou synkopou a psychogenní pseudosynkopou.
  • Koronarografie: Měla by se provádět na základě stejných indikací jako u nemocných bez prodělané synkopy, sama o sobě není diagnosticky přínosná pro objasnění příčiny synkopy.
  • Elektrofyziologické vyšetření: Je indikované u pacientů po synkopě a prodělaném infarktu myokardu, pokud synkopa zůstává nevysvětlená po neinvazivním vyšetření, a u nemocných po synkopě s bifascikulární blokádou
  • Neurologické vyšetření, CT nebo MRI mozku, vyšetření EEG: Je indikované při podezření na neurologickou etiologii obtíží.

(tich)

Zdroje:

  1. Šimek J. Doporučené postupy ESC pro diagnostiku a léčbu synkopy 2018. Souhrn pro praktické lékaře. Kapitoly z kardiologie pro praktické lékaře 2019; 11 (1): 7−11. 
  2. Kautzner J. Synkopa. Institut klinické a experimentální medicíny, Praha. Dostupné na: www.ikem.cz/cs/synkopa/a-450
  3. Hutt Centeno E., Mayuga K. A., Fouad-Tarazi F. et al. Syncope. Center for Continuing Education, Cleveland Clinic, 2018 Sep. Dostupné na: www.clevelandclinicmeded.com/medicalpubs/diseasemanagement/cardiology/syncope

Líbil se vám článek?

Hodnocení: -10

Doporučení a tipy

Řekněte svým pacientům

Inzerce

Doporučujeme

Mnoho dalších informací pro svou praxi najdete také na webu Medimerck.cz.

Dáváte přednost preskripci generických nebo originálních léků?

Praktické informace pro praktické lékaře přináší jedinečný webový projekt JáPraktik.cz. Má být každodenním pomocníkem ve Vaší praxi, podpořit komunikaci s pacienty
a umožnit konzultaci se specialisty.

Proč tu jsem?