Benefity a rizika využití kardioselektivních betablokátorů

Benefity a rizika využití kardioselektivních betablokátorů

Betablokátory (BB) patří v současné době k velmi široce využívaným skupinám léčiv. Selektivní β1-blokátory jsou předepisovány pacientům s pestrou škálou kardiovaskulárních i jiných onemocnění. Přestože však jejich užívání přináší mnoho prospěšného, je třeba dát pozor na některé nežádoucí účinky a kontraindikace u specifických skupin.

β1-blokátory a jejich kardioprotektivní účinek

Kardioselektivní β1-blokátory jsou využívány především k léčbě chronického srdečního selhání, chronických forem ischemické choroby srdeční (ICHS) a arteriální hypertenze. Prokazatelně snižují riziko vzniku cévní mozkové příhody, akutního infarktu myokardu nebo rozvoje akutního srdečního selhání. Odpovědí na antagonizaci β1-adrenergních receptorů v srdci je negativně inotropní, chronotropní, dromotropní a bathmotropní účinek. Snížení tepové frekvence a kontraktility myokardu redukuje jeho metabolickou spotřebu a působí tak kardioprotektivně.

Výhody využití selektivních β1-blokátorů v různých indikacích

V případě využití u chronického srdečního selhání BB pomáhají zlepšit funkci komor a brání jejich remodelaci. Při jejich dlouhodobém užívání bylo zjištěno zvýšení ejekční frakce levé komory. Za léky 1. volby považujeme BB u pacientů s chronickým srdečním selháním a současnými komorbiditami, jako je fibrilace síní nebo stav po prodělané epizodě akutní formy ICHS. Pozitivní efekt vykazují také u srdečního selhání komplikovaného současnou chronickou renální insuficiencí, kdy byl prokázán pokles mortality nezávisle na stadiu renálního onemocnění.

Výhody využití u ICHS plynou z negativního inotropního a chronotropního účinku těchto látek. Díky prodloužení diastoly dochází ke zlepšení diastolického plnění komory, zlepšení perfuze koronárního řečiště, a tím ke zvýšení kontraktility viabilních částí myokardu. Selektivní BB jsou léčbou 1. volby u pacientů se stabilní formou ICHS pro kontrolu tepové frekvence a symptomů. Rovněž se s výhodou využívají u hypertoniků s anamnézou akutního infarktu myokardu a s příznaky stabilní anginy pectoris.

Podání kardioselektivních BB u pacientů s recentním akutním infarktem myokardu je doprovázeno výrazným poklesem rizika reinfarktu a vzniku maligní arytmie. Nejsou však vhodné při hrozícím rozvoji kardiogenního šoku.

U nemocných s fibrilací síní spočívá výhodný efekt BB ve zpomalení vedení atrioventrikulárním uzlem a prodloužení refrakterní fáze akčního potenciálu kardiomyocytů. Výsledkem je zpomalení srdeční frekvence a také snížení rizika rekurence fibrilace síní.

Možnosti podání

Kardioselektivní BB jsou dostupné v intravenózní i perorální podobě. Při i.v. podání dosáhneme téměř okamžitého účinku, při podání per os očekáváme maximální efekt během 1−4 hodin. Dostupné jsou rovněž formy s modifikovaným uvolňováním, které umožňují snížit frekvenci dávkování, nebo kombinované přípravky. Jedním z nejvyužívanějších zástupců kardioselektivních BB je například bisoprolol, indikovaný v terapii hypertenze, stabilní anginy pectoris a v kombinaci s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) i v léčbě chronického srdečního selhání se sníženou funkcí levé komory.

Nežádoucí účinky a kontraindikace

Léčbu kardioselektivními BB je nutné zahájit titrační fází s postupným zvyšování dávek dle stavu pacienta. Je doporučeno časté monitorování krevní tlaku a tepové frekvence, neboť známými nežádoucími účinky jsou bradykardie, hypotenze a zhoršení symptomů srdečního selhání. Mezi další poměrně běžné nežádoucí účinky patří nauzea, zvracení, slabost, bolest hlavy a zvýšená únava. Při využití u pacientů s diabetem mellitem je třeba pamatovat na riziko maskování tachykardie indukované hypoglykémií i dalších symptomů nízké hladiny glukózy (tremor, palpitace, iritabilita) a rovněž prodlouženou dobu zotavení z hypoglykémie.

BB není možné využít u pacientů s AV blokem 2. a 3. stupně, při výrazné bradykardií nebo při akutním srdečním selhání až kardiogenním šoku. Kontraindikované jsou i u nemocných s těžkou formou bronchiálního astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci.

Závěr

Selektivní β1-blokátory jsou významnou skupinou léčiv s širokým spektrem využití. Při respektování možných kontraindikací poskytují pacientům možnost významného snížení rizika kardiovaskulární morbidity a mortality.

(kali)

Zdroje:
1. Tucker W. D., Sankar P., Theetha Kariyanna P. Selective beta-1-Blockers. StatPearls Publishing, Treasure Island (FL), 2021 Feb 24. Dostupné na: www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK499982
2. Dézsi C. A., Szentes V. The real role of β-blockers in daily cardiovascular therapy. Am J Cardiovasc Drugs 2017; 17: 361–373, doi: 10.1007/s40256-017-0221-8. 

Doporučené odborné články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023
3. května 2024
Endokrinologie

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023

Se širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno stále více onemocnění štítn...
Detail článku arrow
Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře
22. dubna 2024
Endokrinologie

Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře

Hypotyreóza Štítná žláza Tyreopatie
Přinášíme praktický souhrn základních informací a doporučení týkajících se problematiky periferní hypotyreó...
Detail článku arrow
Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik
22. dubna 2024
Endokrinologie

Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik

Přinášíme vám soubor 4 praktických „taháků“, které stručně a přehledně shrnují nová doporučení pro manageme...
Detail článku arrow