Co čeká pacienta indikovaného k tyreoidektomii?

Co čeká pacienta indikovaného k tyreoidektomii?

Tyreoidektomie je chirurgický zákrok, během něhož dojde k totálnímu nebo parciálnímu odstranění tkáně štítné žlázy (hemityreoidektomie). Následující článek přináší základní informace o tomto zákroku i o následné péči.

Kdy je výkon indikovaný?

Samotný zákrok a jeho rozsah indikuje specialista-endokrinolog, případně společně s krčním chirurgem nebo lékařem ORL. Indikací k tyreoidektomii jsou nejčastěji suspektní tyreoidální uzly (riziko malignity), karcinom štítné žlázy, lokálně symptomatický uzel nebo struma (mezi příznaky patří např. dyspnoe, dysfagie či dyskomfort v krku) a toxický uzel nebo struma (s klinickými projevy tyreotoxikózy).

Uzly štítné žlázy by měly být vyšetřeny endokrinologem, který rozhodne o dalším postupu na základě UZ vyšetření a cytologického nálezu (v indikovaných případech se provádí FNAB – aspirační biopsie tenkou jehlou).

V případě Gravesovy-Basedowovy choroby se při rozhodování o provedení chirurgického výkonu zvažují reakce na tyreostatika, relapsy onemocnění, velikost strumy, případně plánování těhotenství u žen v reprodukčním věku. Chirurgické řešení se zvažuje také u velkých asymptomatických uzlů (> 4 cm).

Nerizikové uzly může diagnostikovat a dispenzarizovat i praktický lékař.

Předoperační příprava

V případě indikovaného výkonu se provádí standardní předoperační vyšetření před výkonem v celkové anestezii. Rozsah požadovaných pomocných vyšetření obvykle určí indikující pracoviště. Standardem bývá předoperační ORL vyšetření ke zhodnocení hybnosti hlasivek před chirurgickým zákrokem.

Při prokázaném medulárním karcinomu štítné žlázy je doporučeno pátrat po dalších neuroendokrinních nádorech v rámci syndromu MEN2 (feochromocytom, hyperparatyreóza).

Chirurgický výkon a možné komplikace

Samotný zákrok probíhá otevřeným řezem v oblasti jugula. O konkrétním postupu rozhodně operatér na základě předoperačních nálezů. V průběhu operace se zavádí drenáž k odvádění sekrece z rány. 

Stejně jako každý chirurgický zákrok může mít i tyreoidektomie komplikace. Některé z nich jsou specifické vzhledem k anatomické lokalitě. V současnosti se však tento výkon, pokud je prováděn na erudovaném pracovišti, obecně považuje za bezpečný, s minimem komplikací. Nejzávažnější komplikace, jež mohou nastat, jsou následující:

  • Krvácení v oblasti operační rány do několika hodin po výkonu, které může vyústit do respirační insuficience (díky pooperačnímu pobytu na JIP a zavedenému drénu je však rychle diagnostikované).
  • Jednostranné poranění n. laryngeus recurrens vedoucí ve většině případů k dočasné, velmi vzácně k trvalé dysfonii. Vzácné je oboustranné poranění vedoucí k dechovým obtížím (objemné maligní strumy např. u anaplastického karcinomu s prorůstáním do nervových struktur).
  • Poškození příštítných tělísek, jež způsobí nejčastěji tranzientní hypoparatyreózu.

American Thyroid Association (ATA) uvádí riziko komplikaci obecně jako velmi nízké. Zvýšené může být v případě invazivního karcinomu, postižení krčních lymfatických uzlin, velké (zejména retrosternálně rostoucí) strumy a při opakovaných zákrocích na štítné žláze.

Co dál po operaci?

Běžné činnosti je možné vykonávat podle stavu pacienta již druhý den. Větší fyzickou a zejména sportovní aktivitu je vhodné vynechat zhruba 2 týdny. Konkrétní doporučení se mohou mezi pracovišti lišit (délka doporučené pracovní neschopnosti, omezení sportu apod.).

Pooperačně se sleduje hladina kalcia (k posouzení funkce příštítných tělísek) a funkce hlasivek. Další dispenzarizaci řídí indikující specialista v závislosti na základní diagnóze (např. adjuvantní léčba radiojódem v případě karcinomu, pravidelné kontroly).

Jedná-li se o parciální výkon, je velká pravděpodobnost (podle ATA až 80%), že nebude nutná substituce tyreoidálními hormony. U totálního výkonu je nutná doživotní substituce. Stabilizované případy může po operaci na doporučení specialisty dispenzarizovat praktický lékař

(iro)

Zdroje:
1. Límanová Z., Jiskra J., Moravčíková D., Karen I. Diagnostika a léčba tyreopatií. Novelizace 2015. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2015. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Stitna-zlaza.pdf
2. Haugen B. R. et al. 2015 American Thyroid Association Management Guidelines for Adult Patients with Thyroid Nodules and Differentiated Thyroid Cancer. Thyroid 2016; 26 (1): 1−133, doi: 10.1089/thy.2015.0020.
3. Thyroid surgery. American Thyroid Association. Dostupné na: www.thyroid.org/thyroid-surgery
4. Jiskra J. Diagnostika a další péče o pacienty s tyreoidálními uzly: doporučení American Thyroid Association 2015 modifikované pro podmínky České republiky. Časopis lékařů českých 2017; 156 (5): 241−251.
5. Odstranění štítné žlázy. Totální tyreoidektomie (TTE), odstranění celé štítné žlázy. Hemityreoidektomie nebo také lobektomie (LE), odstranění poloviny štítné žlázy. Příloha k informovanému souhlasu. Chirurgická klinika LF MU a FN Brno. Dostupné na: www.fnbrno.cz/operace-stitne-zlazy/f3995

Doporučené odborné články

Betablokátory a hmotnostní přírůstek: Jak zvládat tento vedlejší účinek léčby?
22. září 2021
Kardiologie

Betablokátory a hmotnostní přírůstek: Jak zvládat tento vedlejší účinek léčby?

Metabolický syndrom
Betablokátory (BB) mají své pevné místo v léčbě chronické ischemické choroby srdeční (ICHS), chronického sr...
Detail článku arrow
Erektilní dysfunkce a diabetes mellitus
25. listopadu 2021
Diabetologie

Erektilní dysfunkce a diabetes mellitus

Erektilní dysfunkce (ED) představuje častý problém v souvislosti s diabetem mellitem (DM) a v některých pří...
Detail článku arrow
Zátěžová elektrokardiografie: Kdy je vhodná a kdy nikoliv?
23. listopadu 2021
Kardiologie

Zátěžová elektrokardiografie: Kdy je vhodná a kdy nikoliv?

Zátěžová elektrokardiografie (EKG) představuje základní test v rámci diagnostiky onemocnění koronárních tep...
Detail článku arrow