Co je aktuálně doporučeno k pohybové aktivitě u pacientů s prediabetem?

Co je aktuálně doporučeno k pohybové aktivitě u pacientů s prediabetem?

V posledních letech přibývají důkazy o prospěšnosti pravidelné fyzické aktivity v prevenci řady civilizačních chorob, mezi něž se řadí i diabetes mellitus. Pravidelná fyzická aktivita přispívá ke snížení tělesné hmotnosti, zlepšení fyzické zdatnosti a metabolických parametrů. U pacientů s prediabetem je také významným preventivním faktorem z hlediska rozvoje plně vyjádřené poruchy metabolismu glukózy.

Úvod

Nízká fyzická aktivita spolu s dalšími faktory představuje dobře známý preventabilní rizikový faktor rozvoje diabetu mellitu, a to i u pacientů s poruchou glukózové tolerance. Z dříve publikovaných studií vyplynulo, že pravidelný pohyb je efektivní prevencí rozvoje diabetu mellitu 2. typu u mužů i žen.

V rozsáhlé metaepidemiologické studii (305 randomizovaných kontrolovaných klinických studií o celkovém počtu 339 274 účastníků), kterou publikovali Naci et al., nebyla zjištěna statisticky signifikantní odlišnost účinku fyzické aktivity od klasické terapie (statiny, betablokátory, inhibitory ACE, kyselina acetylsalicylová) v sekundární prevenci akutního infarktu myokardu a prediabetu. V této studii byla dokonce prokázána vyšší účinnost fyzické aktivity v prevenci diabetu v porovnání s metforminem.

Snížení incidence diabetu mellitu 2. typu u pacientů s poruchou glukózové tolerance při celkové intervenci životního stylu bylo potvrzeno i dalšími klinickými studiemi. Pravidelná fyzická aktivita tak představuje stěžejní pilíř nefarmakologické terapeutické intervence u pacientů s prediabetem.

Současná doporučení k pohybové aktivitě

Podle doporučení České diabetologické společnosti ČLS JEP (ČDS) by se pacienti s diabetem měli věnovat fyzické aktivitě střední intenzity po dobu alespoň 150 minut za týden, přičemž aktivitu je vhodné rozložit do 3–4 dnů. Obdobnými pokyny se řídí i Americká diabetologická asociace (ADA), která pacientům s diabetem 2. typu doporučuje pravidelné cvičení o intenzitě 40–60 ml/kg/min VO2max po dobu 30–60 minut 3–4× týdně s tím, že by fyzická aktivita neměla být přerušena na více než 1 den. Tato doporučení lze aplikovat také na pacienty s prediabetem, kteří by se měli věnovat cvičení střední intenzity alespoň 150 minut za týden nebo vysoké intenzity po dobu alespoň 60 minut za týden.

Z výsledků recentních klinických studií však vyplývá, že signifikantní pozitivní efekt má rovněž fyzická aktivita v nižším časovém objemu. Pro dosažení pozitivního přínosu fyzické aktivity klinická doporučení zmiňují pohybovou aktivitu po dobu ≥ 10 minut v kuse. Akumulace fyzické aktivity v kratších časových cyklech se podle recentních výzkumů jeví jako potenciálně efektivní strategie zlepšení metabolismu glukózy u pacientů s převážně sedavým způsobem života.

Benefit fyzické aktivity z hlediska hodnot postprandiální glykémie a glykovaného hemoglobinu byl prokázán u 3 kratších cyklů fyzické aktivity (10–15 minut), ale také u frekventovaných velmi krátkých cyklů fyzické aktivity (1–5 minut), které byly rozloženy kolem jídel nebo v průběhu dne. Několik klinických studií potvrdilo srovnatelný efekt několika krátkodobých cyklů fyzické aktivity s 1 cyklem pohybové aktivity během dne na hodnoty glukózového metabolismu. Krátkodobé cykly fyzické aktivity načasované kolem jídel mohou mít dokonce lepší efekt na postprandiální glykémii a hyperglykémii v porovnání s 1 cyklem pohybové aktivity během dne.

Důležitou otázkou tak zůstává, kolik fyzické aktivity je potřeba k dosažení účinné prevence diabetu u pacientů s prediabetem. Smithová et al. provedli analýzu dat rozsáhlého vzorku populace (28 prospektivních studií s > 1,26 milionu osob, včetně > 84 tisíc diabetiků 2. typu). Při fyzické aktivitě střední intenzity trvající přibližně 150 minut týdně bylo zaznamenáno snížení rizika vzniku diabetu o 26 %. Při zvýšení této aktivity o dalších přibližně 150 minut došlo ke snížení rizika rozvoje diabetu o 36 %. Přínos cvičení byl ve studii vyšší při vyšší intenzitě zátěže a nižší při nižší intenzitě zátěže.

Ve studii, kterou publikovali O'Donovan et al. (> 63 tisíc respondentů), byl prokázán signifikantní efekt volnočasové fyzické aktivity prováděné 1–2× týdně na redukci celkové mortality, kardiovaskulární mortality a nádorových onemocnění, i když byla prováděna nikoliv po dobu ≥ 150 minut za týden, ale pouze ≥ 75 minut za týden. Pacienti, kteří dosáhli požadovaného objemu fyzické aktivity (≥ 150 minut za týden), měli sice lepší výsledky, ale ty nebyly statisticky signifikantní. Rozdíl byl především v tom, zda se lidé věnovali nějaké fyzické aktivitě, nebo vůbec žádné.

V rámci konkrétních doporučení typu pohybové aktivity jsou doporučovány aerobní fyzické aktivity, jejichž provádění má zásadní vliv na citlivost inzulinového receptoru. Obecně lze pacientům doporučit rychlou chůzi, běh, cyklistiku, jízdu na rotopedu, plavání, cvičení na aerobních trenažérech (běžecký pás, stepper, veslovací lavice) nebo běžecké lyžování. Nejužitečnější a snadno realizovatelnou aktivitu pak představuje chůze. Zásadní je zapojení co největšího množství svalů do fyzické aktivity, protože zlepšení účinku inzulinu je vázáno pouze na aktivně zapojené svaly. Aerobní fyzické aktivity by měly být doplněny o silové (odporové) aktivity přibližně v poměru 3 : 1. U osob se sedavým způsobem života je zásadní pravidelně přerušovat sezení každých 30 minut a motivovat je k jakémukoliv pravidelnému pohybu.

Závěr

Pravidelná fyzická aktivita je klíčovým nefarmakologickým opatřením v rámci zlepšení poruchy glukózové tolerance a snížení rizika rozvoje diabetu mellitu 2. typu. Podle současných doporučení je vhodné provádět fyzickou aktivitu střední intenzity po dobu alespoň 150 minut za týden, avšak u pohybové efektivity je pozorován bezprahový efekt a počítá se tak prakticky každý pohyb.

U osob se sedavým způsobem života se jeví jako vhodné provádění alespoň několika krátkých cyklů fyzické aktivity během dne. Důležité je také pravidelné přerušování prolongovaného sezení, například stojem nebo lehkou chůzí. V rámci doporučovaných fyzických aktivit je vhodné založit pravidelný pohyb na aerobních aktivitách, které by měly být střídány silovými tréninky k dosažení optimálního efektu na glukózový metabolismus.

(holi)

Zdroje:
1. Cibičková L'. Význam pohybové aktivity u pacientů s obezitou a diabetem mellitem 2. typu. Interní medicína 2018; 20 (2): e1–e5.
2. Naci H., Ioannidis J. P. Comparative effectiveness of exercise and drug interventions on mortality outcomes: metaepidemiological study. Br J Sports Med 2015; 49 (21): 1414–1422, doi: 10.1136/bjsports-2015-f5577rep.
3. Chang C. R., Russell B. M., Dempsey P. C. et al. Accumulating physical activity in short or brief bouts for glycemic control in adults with prediabetes and diabetes. Can J Diabetes 2020; 44 (8): 759–767, doi: 10.1016/j.jcjd.2020.10.013.
4. Smith A. D., Crippa A., Woodcock J., Brage S. Physical activity and incident type 2 diabetes mellitus: a systematic review and dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. Diabetologia 2016; 59 (12): 2527–2545, doi: 10.1007/s00125-016-4079-0.
5. O'Donovan G., Lee I. M., Hamer M., Stamatakis E. Association of "weekend warrior" and other leisure time physical activity patterns with risks for all-cause, cardiovascular disease, and cancer mortality. JAMA Intern Med 2017; 177 (3): 335–342, doi: 10.1001/jamainternmed.2016.8014.

Doporučené odborné články

Výživová opatření u pacientů s diabetem a jejich význam
24. listopadu 2022
Diabetologie

Výživová opatření u pacientů s diabetem a jejich význam

Nutriční doporučení jsou nedílnou součástí péče o diabetiky. Výživový plán by ovšem neměl být paušální zále...
Detail článku arrow
Příčiny a souvislosti deficitu či nedostatečné hladiny vitaminu D v rané dospělosti
23. listopadu 2022
Endokrinologie

Příčiny a souvislosti deficitu či nedostatečné hladiny vitaminu D v rané dospělosti

Souvislosti mezi hladinou vitaminu D a faktory, jakými jsou životní styl, sociodemografická a antropometric...
Detail článku arrow
Cílová hodnota krevního tlaku u starších pacientů s hypertenzí
13. listopadu 2022
Kardiologie

Cílová hodnota krevního tlaku u starších pacientů s hypertenzí

V klinické praxi stále zůstává významnou otázkou cílová hodnota krevního tlaku (TK) u starších pacientů s h...
Detail článku arrow