Betablokátory (BB) jsou součástí rutinní léčby v mnoha kardiovaskulárních (KV) indikacích včetně srdečního selhání (HF). Kromě přínosů podávání BB pacientů s HF v sinusovém rytmu se následující text zaměřuje také na jejich využití u nemocných s HF a jednotlivým kardiovaskulárními i nekardiovaskulárními komorbiditami.
Srdeční selhání
Výhody a účinnost medikace betablokátory zhodnotila rozsáhlá metaanalýza s daty nashromážděnými za takřka 6 desetiletí jejich používání v klinické praxi. Prospektivně navržený přehled zahrnující několik stovek randomizovaných kontrolních studií (RCT) zkoumal mimo jiné důkazy o přínosech a rizicích BB v léčbě HF. Zahrnoval i 66 randomizovaných kontrolovaných studií s pacienty se srdečním selháním (n = 35 383).
Analýza dat z 11 RCT prokázala významné snížení celkové mortality pacientů se sinusovým rytmem (13 833 účastníků; relativní riziko [RR] 0,76; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,70–0,82) bez ohledu na věk, pohlaví a dosaženou srdeční frekvenci, nikoli však u nemocných s fibrilací síní a ejekční frakcí levé komory (EF LK) ≥ 50 %. U pacientů se sinusovým rytmem a srdečním selháním se sníženou EF LK (HFrEF) bylo při podávání BB zjištěno i významné snížení KV mortality a hospitalizací pro HF v porovnání s kontrolami.
Kontraindikace betablokátorů
Z hlediska kontraindikací poukazují současné výstupy z klinické praxe na nedostatečné využívání BB u některých pacientů s HFrEF a komplexními komorbiditami, a to i přes nepřítomnost kontraindikací a prognostickou povahu BB zachovanou nezávisle na komorbiditách pacienta.
Tab. 1 Kontraindikace a zvýšená pozornost při užití BB
| Kontraindikace |
|
| Zvýšená pozornost |
|
Pozn.: CHOPN − chronická obstrukční plicní nemoc; AV − atrioventrikulární; HF − srdeční selhání.
Betablokátory v léčbě HF s komorbiditami
Jednotlivé BB lze využít u pacientů s HF a chronickou obstrukční plicní nemocí (bisoprolol, metoprolol, nebivolol), diabetem (karvedilol, nebivolol), fibrilací síní (metoprolol, bisoprolol, nebivolol, karvedilol), erektilní dysfunkcí (bisoprolol, nebivolol) a nemoci periferních tepen.
K dosažení plného prognostického přínosu BB je nezbytná dostatečná znalost interakcí lék − nemoc a postupná titrace na maximální tolerovanou dávku.
Tab. 2 BB doporučené pro pacienty s HF a konkrétními komorbiditami
| Komorbidita | Betablokátor |
| CHOPN | bisoprolol, metoprolol, nebivolol |
| diabetes | karvedilol, nebivolol |
| fibrilace síní | metoprolol, bisoprolol, nebivolol, karvedilol (v tomto pořadí) |
| erektilní dysfunkce | bisoprolol, nebivolol |
| periferní cévní onemocnění | nebivolol |
V těchto případech lze léčbu zahájit v doporučených počátečních dávkách s návaznou titrací každé 2 týdny se zvláštní pozorností věnovanou možnému výskytu bradykardie (< 60 tepů/min) nebo symptomatické hypotenze (systolický tlak < 90 mmHg), jež mohou vést k omezení zvyšování dávky.
Tab. 3 Doporučené dávkování BB v léčbě HFrEF
| Betablokátor | AR aktivita | Iniciační dávka (mg/den) | Cílová dávka (mg/den) |
| bisoprolol | β1-selektivní | 1,25 mg | 10 mg |
| karvedilol | β1/β2/α | 6,25 mg | 50–100 mg |
| metoprolol | β1-selektivní | 12,5–25 g | 200 mg |
| nebivolol | β1-selektivní | 1,25 mg | 10 mg |
Pozn.: AR − adrenergní receptor.
Závěr
Betablokátory jsou základním pilířem farmakologického přístupu v léčbě HFrEF s významným vlivem na dlouhodobou prognózu pacientů. Shromážděná data celosvětově publikovaná v průběhu několika desetiletí potvrdila, že BB významně snižují úmrtnost u pacientů se srdečním selháním v sinusovém rytmu. Přítomnost komorbidit nemusí nutně omezovat využití BB; dostatečná znalost lékových interakcí a postupná titrace by měly vést k individualizovanému a cílenému přístupu k terapii.
(lexi)
Zdroje:
1. Paolillo S., DellAversana S., Esposito I. et al. The use of β-blockers in patients with heart failure and comorbidities: doubts, certainties and unsolved issues. Eur J Intern Med 2021; 88: 9–14, doi: 10.1016/j.ejim.2021.03.035.
2. Ziff O., Samra M., Howard J. et al. Beta-blocker efficacy across different cardiovascular indications: an umbrella review and meta-analytic assessment. BMC Medicine 2020; 18: 103, doi: doi.org/10.1186/s12916-020-01564-3.
