Do jaké míry lze ovlivnit depresivní poruchy životním stylem?

Do jaké míry lze ovlivnit depresivní poruchy životním stylem?

Depresivní poruchy představují zdravotní, ekonomickou i společenskou zátěž a podle ukazatele DALY (disability-adjusted life years) patří k nejčastějším příčinám invalidity. Součástí komplexního přístupu k prevenci a léčbě duševních nemocí je i vhodný životní styl.

Šance pro více než třetinu pacientů s depresí

Životním stylem je možné do značné míry ovlivnit aktuální i budoucí zdravotní stav. Nezdravý životní styl, do kterého spadají kromě nedostatku fyzické aktivity, obezity a nevhodných stravovacích návyků také narušené cirkadiánní rytmy, přímo souvisí s rozvojem řady onemocnění. Řadí se mezi ně rovněž afektivní a neurodegenerativní duševní poruchy. Podle metaanalýzy 30 randomizovaných studií je možné zabránit až 38 % depresivních poruch, pokud se vhodně kombinují edukační, psychoterapeutická, farmakologická, režimová a dietní opatření.

Vliv stravy na depresivní poruchy

Epidemiologické i klinické studie opakovaně dokládají, že složení stravy může mít vliv na míru rizika rozvoje deprese. Odborné práce upozorňují zejména na roli nenasycených mastných kyselin. Lidský organismus je nedokáže syntetizovat v dostatečné míře, a proto je nutné je přijímat ve stravě. Omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny jsou významnou součástí buněčných membrán a ovlivňují mnoho biologických pochodů. Zastoupení omega-3 a omega-6 mastných kyselin v tzv. západní stravě je ovšem ve značném nepoměru v neprospěch potřebných omega-3 mastných kyselin.

Odborné studie prokazují, že například tzv. středomořská strava, která je na tyto nenasycené kyseliny bohatá, výrazně snižuje prevalenci a incidenci depresivních symptomů. Naopak konzumace většího množství potravin, jako jsou uzeniny, smažené pokrmy, trvanlivé pečivo nebo plnotučné mléčné produkty, zvyšuje riziko rozvoje deprese. Podle kanadských klinických doporučení je možné omega-3 nenasycené mastné kyseliny považovat za účinnou léčbu lehké až středně těžké depresivní poruchy v monoterapii či v kombinaci s antidepresivy.

Zacíleno na poruchy spánku

Nedílnou součástí zdravého životního stylu, který je významným faktorem v prevenci a úspěšné terapii duševních poruch a měl by být zařazen do komplexní edukace pacientů, je vhodný spánkový režim. V běžné populaci trpí poruchami spánku přibližně 30 % dospělých. U osob s depresí jsou ovšem poruchy spánku přítomné až v 90 % případů.

Opatření cílená na zlepšení kvality spánku zmírňují i depresi coby komorbiditu a podle poznatků americké randomizované kontrolované studie je kombinace farmakologické léčby deprese a kognitivně-behaviorální terapie zaměřené na insomnii účinnější než samotná farmakoterapie.

Další režimová opatření důležitá pro psychiku

Na psychiku působí pozitivně také světlo – zatímco expozice dennímu světu příznivě ovlivňuje biologické mechanismy regulující náladu (například sekreci melatoninu či tvorbu vitaminu D), světelná deprivace naopak může zapříčinit depresivní chování.

Významnou roli v aktivním a vyváženém životním stylu a v prevenci i léčbě depresivních poruch dále hrají sociální aktivity, omezení stresových faktorů a fyzická aktivita. Její dlouhodobé přínosy, například při odstraňování reziduálních příznaků depresivních poruch nebo v prevenci relapsů, se ovšem dostavují pouze tehdy, je-li fyzická aktivita pravidelná. Například britský Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE) doporučuje v rámci léčby lehké až středně těžké deprese absolvovat strukturované vedené cvičební programy trvající 45–60 minut alespoň 3× týdně po dobu 10–14 týdnů.

(pak)

Zdroj: Raboch J. Životní styl a duševní poruchy. Dostupné na: http://raboch.mzf.cz/aktuality/zivotni-styl-a-dusevni-poruchy

Doporučené odborné články

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?
3. června 2021
Kardiologie

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?

Hypertenze
Detail článku arrow