Faktory ovlivňující výsledek vyšetření v rámci laboratorní diagnostiky

Faktory ovlivňující výsledek vyšetření v rámci laboratorní diagnostiky

Onemocnění štítné žlázy patří spolu s diabetem mezi nejčastější endokrinopatie v populaci. Hormony štítné žlázy ovlivňují metabolismus cukrů, tuků a bílkovin a jejich nedostatečná nebo nadměrná tvorba tak má vliv na všechny procesy organismu. Klíčovou roli v diagnostice, sledování průběhu a léčbě onemocnění štítné žlázy hraje laboratorní vyšetření, jehož základem je zejména vyšetření TSH a volné frakce T4 a T3 (fT4 a fT3). Jeho správná indikace a interpretace je tedy nezbytnou součástí moderní endokrinologie a pro tento účel slouží řada návodů a doporučení.

Fáze vyšetření

Každé laboratorní vyšetření v sobě zahrnuje 3 fáze:

  • preanalytická část – příprava nemocného na odběr, odběr biologického materiálu, jeho uchovávání a transport do laboratoře
  • analytická část – vlastní analýza a výpočet výsledku
  • postanalytická část – interpretace výsledku

Preanalytická část

Preanalytická část je nejvýznamnější fází z pohledu možného ovlivnění výsledků, a to jak biologickými faktory, které mohou být ovlivnitelné i neovlivnitelné, tak způsobem odběru materiálu, jeho skladováním a transportem. Pro správnou interpretaci výsledku je tedy velká snaha je eliminovat nebo aspoň minimalizovat. Mezi biologické faktory neovlivnitelné patří rasa, pohlaví, věk, biologické rytmy. Naopak mezi ovlivnitelné se řadí hmotnost, dieta/hladovění a obecně stravovací návyky jedince, fyzická zátěž, kouření, konzumace alkoholu a užívání léků a drog.

V celém procesu správného laboratorního vyšetření hraje roli také poučení pacienta – např. co je to odběr nalačno (neznamená to nesnídat, ale pacient nemá 10−12 hodin jíst, být v relativním klidu a ráno vypít 200−300 ml vody). Klíčová je samozřejmě technika odběru: poloha, doba, komprese žíly a v neposlední řadě použitý materiál jako typ odběrové zkumavky a jehly, protisrážlivé činidlo a detergenty ve zkumavce.

Je třeba zmínit i vlivy zevního prostředí, jakými jsou nadmořská výška, teplota prostředí, geografická lokalizace (město, venkov), cestování přes časová pásma a další. V neposlední řadě pak výsledky ovlivňuje skladování a transport materiálu do laboratoře.

Analytická část

V rámci fáze, kdy probíhá analýza a výpočet výsledku, musí být v dané laboratoři zaveden systém interní kontroly a pracoviště musí být zapojeno do systému externího hodnocení kvality. Cílem je zabezpečení spolehlivosti výsledků – jejich přesnost a pravdivost.

Postanalytická část

Postanalytická část spočívá v interpretaci výsledků ve vztahu k fyziologickým hodnotám, výsledkům dalších vyšetření a klinickému obrazu. Součástí hodnocení je i přístup k překvapivému nálezu, který nekoreluje s klinickým stavem pacienta, a je tedy nutné opakované vyšetření nebo ověření výsledku jinou metodou.

Z výše uvedeného je patrné, že výsledky laboratorních vyšetření mohou být ovlivněny řadou faktorů a jejich neznalost či podcenění může vést k nesprávné interpretaci, což může mít závažné důsledky pro pacienta.

Lékaři jsou při získávání správných laboratorních výsledků a jejich interpretaci závislí na „své“ laboratoři, a měli by se tak vyhnout její časté změně nebo hodnocení a porovnávání výsledků pacienta v různých laboratořích. Stejně tak laboratoř by se měla vyhnout častým a neohlášeným změnám svých vyšetřovacích metod. Je žádoucí, aby mezi lékařem a „jeho“ laboratoří probíhala úzká interdisciplinární spolupráce a lékař a odběrová sestra by se měli snažit eliminovat nebo alespoň minimalizovat ovlivnitelné proměnné, jež mohou výsledek laboratorního vyšetření zkreslit. Bohužel ani tak nelze vždy zaručit, že výsledek vyšetření bude 100% správný.

Závěr

Základem racionální léčby onemocnění štítné žlázy je přesná diagnostika a správně indikovaná a vedená léčba, která se opírá o laboratorní diagnostiku − je tedy nezbytné laboratorní výsledky vždy správně interpretovat.

(jvi)

Zdroje:

1. Zima T. a kol. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Laboratorní metody. Část 1. Biochemické metody. Klinická biochemie a metabolismus 2008; 1: 56−68.
2. Límanová Z., Pinker R., Springer D. Doporučení pro laboratorní diagnostiku funkčních a autoimunních onemocnění štítné žlázy. Klinická biochemie a metabolismus 2011; 19 (1): 48−61. 
3. Zima T. Laboratorní diagnostika a endokrinologie. Vnitřní lékařství 2010; 56 (7): 771−773.
4. Pikner R a kol. Doporučené postupy v laboratorní diagnostice – příspěvek k diagnostice a sledování onemocnění štítné žlázy. Centrum edukace a výzkumu Abbott, LF UK v Plzni, 2002.

Doporučené odborné články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023
3. května 2024
Endokrinologie

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023

Se širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno stále více onemocnění štítn...
Detail článku arrow
Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře
22. dubna 2024
Endokrinologie

Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře

Hypotyreóza Štítná žláza Tyreopatie
Přinášíme praktický souhrn základních informací a doporučení týkajících se problematiky periferní hypotyreó...
Detail článku arrow
Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik
22. dubna 2024
Endokrinologie

Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik

Přinášíme vám soubor 4 praktických „taháků“, které stručně a přehledně shrnují nová doporučení pro manageme...
Detail článku arrow