Jak moderní životní styl ovlivňuje naše hormony?

Jak moderní životní styl ovlivňuje naše hormony?

HORMONY V NÁS − 4. díl: Mnoho zejména chemických, ale i přírodních látek, které jsou součástí potravin a běžných předmětů nacházejících se v našich domácnostech, může narušovat funkce hormonálního systému. Prostřednictvím změny v hormonálních hladinách tak může docházet k negativním vlivům na lidské zdraví. Jaké dopady na náš život tyto endokrinní disruptory mají a jak se jim vyhnout?

Jak fungují endokrinní disruptory?

Endokrinní disruptory jsou látky, které dokáží napodobit přirozené hormony v našem těle nebo s nimi interagují. Mohou také změnit jejich přirozenou produkci a ovlivnit tak hormonální hladiny ve smyslu snížení i zvýšení. Podle vědců přitom k narušení biologických funkcí organismu stačí i expozice malému množství těchto látek.

S endokrinními disruptory se přitom v moderním světě setkáváme při konzumaci potravin a nápojů, používání kosmetiky, čisticích prostředků a prostřednictvím běžných předmětů v domácnostech včetně elektroniky, nábytku, koberců i dětských hraček. Obecně může k absorpci disruptoru do našeho těla dojít prostřednictvím stravy a vody, vzduchu či pokožkou.

Je prokázáno, že endokrinní disruptory mají nepříznivé účinky u zvířat, u lidí je hodnocení efektu těchto látek jednotlivě obtížnější, neboť člověk je obvykle vystaven více endokrinním disruptorům současně. Přesto však v tomto směru existuje řada výzkumů.

Co patří mezi nejběžnější endokrinní disruptory?

  • Ftaláty: Představují složku plastů zajišťující jejich větší pružnost. Nalézt je lze v potravinách, plastových nádobách a obalech na potraviny, v kosmetice, parfémech, v dětských hračkách, nábytku, vinylových podlahách, v barvách, lepidlech i v některých zdravotnických prostředcích (obaly na infuze apod.).
  • Bisfenol A (BPA): Je využíván k výrobě polykarbonátových plastů a epoxidových pryskyřic. Nachází se tak v mnoha plastových výrobcích včetně nádob na skladování potravin. Bývá také součástí plechovek, kde zabraňuje korozi. 
  • Perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS): Tyto látky lze nalézt v nepřilnavých pánvích, dále v papírových a textilních nátěrech.
  • Triklosan: Lze jej nalézt v některých antimikrobiálních produktech, včetně výrobků určených pro osobní péči, jako jsou na příklad tekutá tělová mléka.
  • Polybromované difenylethery (PBDE): Využívají se jako zpomalovače hoření při výrobě nábytkové pěny a koberců.
  • Polychlorované bifenyly (PCB): Jsou využívány k výrobě elektrických zařízení, transformátorů, teplonosných kapalin, maziv a změkčovadel.
  • Chloristan: Může být detekován v pitné vodě, přítomen je také v ohňostrojích.
  • Dioxiny: Vznikají jako vedlejší produkt při výrobě herbicidů a bělení papíru, do životního prostředí se dále uvolňují například při spalování odpadu a během lesních požárů.
  • Fytoestrogeny: Jedná se o přírodní látky, které jsou obsaženy v sójových produktech.

Obávané ftaláty: Co vše mohou způsobit v lidském těle?

Jak se dostávají do lidského organismu a jak se vylučují

Chemická vazba ftalátů v plastech umožňuje jejich snadné vyluhování do životního prostředí. Do lidského těla mohou vstoupit inhalací, požitím nebo dermální absorpcí. Ftaláty představují prakticky všudypřítomné syntetické sloučeniny, které se běžně vyskytují v různých spotřebitelských produktech zhruba od 30. let 20. století. Problémem ftalátů je jejich rozpustnost v tucích, což jim umožňuje dlouhodobě přetrvávat v tukové tkáni. Vylučovány jsou močí a stolicí.

Jakými mechanismy ftaláty působí

Ftaláty způsobují potenciálně dědičné epigenetické změny prostřednictvím methylace DNA. Proces methylace může zasahovat i do placentárních genů, ftaláty jsou také schopné procházet placentární bariérou a mohly by tak ovlivňovat vyvíjející se plod. Ftaláty mají xenoestrogenní vlastnosti. Jejich účinky jsou slabě estrogenní a silně antiandrogenní.

Ftaláty rovněž ovlivňují adipogenezi. Prenatální expozice ftalátům vedla u myší k záchytu významně vyšších hladin leptinu a inzulinu u mláďat. Zvýšené byly též koncentrace lipidů a hladiny glukózy nalačno. Studie provedená u více než 700 dětí v USA pozorovala možnou korelaci mezi koncentracemi ftalátových metabolitů v moči těhotných žen a obezitou u jejich dětí ve věku 4−7 let.

Jak omezit expozici endokrinním disruptorům? 

Doporučuje se časté mytí rukou, pokud možno bez použití parfemovaných a antibakteriálních mýdel. Doporučuje se vždy spláchnout mýdlo dostatečným množstvím vody. Také je vhodné zvážit nutnost používání kosmetických přípravků. 

Nežádoucí chemikálie uvolňující se z předmětů v domácnostech se shromažďují v domácím prachu. V tomto směru je tedy žádoucí časté otírání tohoto prachu a luxování vysavačem s HEPA filtrem. K úklidu domácnosti je vhodné vybírat čisticí prostředky bez parfemace, též prací prostředky je lepší zvolit neparfemované.

Při skladování potravin se doporučuje upřednostnit nádoby skleněné či nerezové před plastovými. Jsou-li používány plastové nádoby, neměly by do nich být ukládány tučné potraviny a není vhodné je používat pro ohřev v mikrovlnné troubě. Je také vhodné omezit používání potravin z plechových obalů. Endokrinní disruptory se dále mohou vyskytovat v nepřilnavých hrncích a pánvích, za lepší alternativu platí nerez a litina.

Závěrem

Vědecké poznatky nasvědčují tomu, že endokrinní disruptory mohou ovlivnit nejen naše současné zdraví, ale i zdraví budoucích generací. Je otázkou, zda se jejich expozici lze zcela vyhnout. Můžeme se však alespoň zamyslet nad možnostmi omezení jejich vlivu v každodenním životě. 

(tich)

Zdroje:
1. National Institute of Environmental Health Sciences. Endocrine disruptors. National Institutes of Health, U. S. Department of Health and Human Services, 2022 Jan 24. Dostupné na: www.niehs.nih.gov/health/topics/agents/endocrine/index.cfm.
2. Zissu A. 9 ways to avoid hormone-disrupting chemicals. Natural Resources Defense Council, 2016 Jan 18. Dostupné na: www.nrdc.org/stories/9-ways-avoid-hormone-disrupting-chemicals.
3. Dutta S., Haggerty D. K., Rappolee D. A., Ruden D. M. Phthalate exposure and long-term epigenomic consequences: a review. Front Genet 2020; 11: 405, doi: 10.3389/fgene.2020.00405.
4. Buckley J. P., Engel S. M., Braun J. M. et al. Prenatal phthalate exposures and body mass index among 4- to 7-year-old children: a pooled analysis. Epidemiology 2016; 27 (3): 449−458, doi: 10.1097/EDE.0000000000000436.

Doporučené odborné články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023
3. května 2024
Endokrinologie

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023

Se širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno stále více onemocnění štítn...
Detail článku arrow
Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře
22. dubna 2024
Endokrinologie

Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře

Hypotyreóza Štítná žláza Tyreopatie
Přinášíme praktický souhrn základních informací a doporučení týkajících se problematiky periferní hypotyreó...
Detail článku arrow
Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik
22. dubna 2024
Endokrinologie

Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik

Přinášíme vám soubor 4 praktických „taháků“, které stručně a přehledně shrnují nová doporučení pro manageme...
Detail článku arrow