Kardiomyopatie očima praktického lékaře – 1. část: Dilatační kardiomyopatie

Kardiomyopatie očima praktického lékaře – 1. část: Dilatační kardiomyopatie

Jejich diagnostika, sledování i léčba jsou doménou kardiologů. Pro praxi všeobecného lékaře se přesto hodí mít povědomí alespoň o některých typech kardiomyopatií. Tou úplně nejběžnější je kardiomyopatie dilatační.

Dilatační kardiomyopatie (DKMP) představuje jednu z nejčastějších příčin srdečního selhání. Je také nejčastější indikací k transplantaci srdce – stojí za třetinou až polovinou všech transplantací. Toto onemocnění myokardu je charakterizované poruchou systolické funkce a zvětšením dutiny levé komory nebo obou komor, přičemž tento nález nelze vysvětlit jinou srdeční chorobou (zejména onemocněním věnčitých tepen či chlopenní vadou).

Zaostřeno na rodinnou anamnézu

Etiologie DKMP je různorodá. Vedle specifických a sekundárních DKMP (např. alkoholové či spojené se systémovými onemocněními) tvoří většinu případů idiopatické DKMP, jejichž příčiny jsou považovány za multifaktoriální. Uplatňují se faktory genetické, imunologické, infekční, toxické či metabolické.

Genetické vlivy mohou být příčinou jak sporadických případů DKMP, tak především forem familiárních. Ty byly dlouho považovány za poměrně vzácné, podle současných poznatků je však minimálně 35 % DKMP familiárních. Dědičnost je nejčastěji autosomálně dominantní, ale vyskytují se i jiné formy přenosu. Onemocnění je každopádně charakteristické neúplnou a na věk vázanou penetrancí. Na rizikového jedince tak může praktického lékaře upozornit rodinná anamnéza srdečního selhání či DKMP, a to klidně i v širší rodině.

Záchyt při klinickém vyšetření

U části pacientů onemocnění probíhá poměrně dlouho asymptomaticky. Jeho známky tak mohou být odhaleny například při běžné preventivní prohlídce. Můžeme nalézt zvedavý úder srdečního hrotu, systolický šelest na hrotu v důsledku mitrální regurgitace, cvalový rytmus či nepravidelnou srdeční akci při fibrilaci síní.

U symptomatických pacientů jsou typické známky levostranného srdečního selhání (městnavý poslechový nález na plicích), v pokročilejších stadiích i selhání pravostranného (zvýšená náplň krčních žil, hepatomegalie, otoky dolních končetin). Prvním projevem onemocnění však mohou být i tromboembolické komplikace, arytmie či náhlá smrt. 

Zcela normální křivka EKG je u pacientů s DKMP spíše vzácností. Objevují se změny úseků ST a vlny T, patologické kmity Q, raménkové blokády i nejrůznější poruchy srdečního rytmu, EKG nález však není specifický. Ani v laboratorních testech nenacházíme specifické odchylky. Zásadním vyšetřením pro diagnostiku DKMP je echokardiografie, diagnózu stanovuje kardiolog. Pojmout podezření a včas odeslat pacienta ke specializovanému vyšetření je však plně v rukou praktického lékaře.

Léčba a prognóza dilatační kardiomyopatie

Po stanovení diagnózy přebírá pacienta do svého sledování kardiolog. Specifická léčba DKMP není k dispozici, péče o tyto nemocné tedy odpovídá léčbě srdečního selhání. Nezbytná jsou opatření režimová (zanechání kouření) a dietní (restrikce soli), u stabilizovaných nemocných je doporučován tělesný trénink. Praktický lékař by měl nemocným s chronickým srdečním selháním doporučit očkování proti chřipce.

Vedle standardní farmakoterapie srdečního selhání a přístrojové léčby (srdeční resynchronizační terapie, implantabilní kardioverter-defibrilátor) může být v nejtěžších stadiích zvažována i srdeční transplantace.

Průběh onemocnění je významně individuální. U některých pacientů dochází k postupné progresi a k úmrtí na terminální srdeční selhání či tromboembolické komplikace, jindy je onemocnění pomalu progredující či zcela asymptomatické a příčinou úmrtí bývá náhlá smrt v důsledku maligní arytmie. Roční mortalita pacientů s DKMP dosahuje 4–10 %, více než 50 % nemocných umírá do 5 let od stanovení diagnózy.

(luko)

Zdroje:

  1. Pavelčíková H., Krejčí J., Hude P. Kardiomyopatie. Postgraduální medicína 2007; 9 (příloha 2): 28–32
  2. Vojáček J., Kettner J. Klinická kardiologie (3. vyd.). Maxdorf, Praha, 2018.

Doporučené odborné články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023
3. května 2024
Endokrinologie

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023

Se širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno stále více onemocnění štítn...
Detail článku arrow
Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře
22. dubna 2024
Endokrinologie

Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře

Hypotyreóza Štítná žláza Tyreopatie
Přinášíme praktický souhrn základních informací a doporučení týkajících se problematiky periferní hypotyreó...
Detail článku arrow
Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik
22. dubna 2024
Endokrinologie

Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik

Přinášíme vám soubor 4 praktických „taháků“, které stručně a přehledně shrnují nová doporučení pro manageme...
Detail článku arrow