Karvedilol vs. bisoprolol v léčbě chronického srdečního selhání: Který z nich je vhodnější, proč a pro koho?

Karvedilol vs. bisoprolol v léčbě chronického srdečního selhání: Který z nich je vhodnější, proč a pro koho?

Předchozí studie BRIGHT-D naznačila, že bisoprolol může zajišťovat lepší ochranu myokardu u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHF) než karvedilol, protože na rozdíl od karvedilolu prokázal významné snížení hladiny vysoce citlivého markeru − hsTnT. V patofyziologii CHF hraje roli zánět a oxidační stres. Subanalýza studie BRIGHT-D se proto zaměřila na vliv bisoprololu a karvedilolu na tyto 2 parametry.

Metodika a průběh studie

Prospektivní otevřená randomizovaná studie BRIGHT-D (Bisoprolol Improvement Group for Chronic Heart Failure Treatment Study) porovnávala účinky bisoprololu a karvedilolu u 87 hospitalizovaných pacientů s CHF: 44 jich užívalo bisoprolol a 43 karvedilol. Zkoumala biomarkery srdečního selhání, zánětu a oxidačního stresu, jako jsou N-terminální frakce mozkového natriuretického peptidu (NT-proBNP), vysoce citlivý troponin T (hsTnT), vysoce citlivý C-reaktivní protein (hsCRP) a deriváty reaktivních forem kyslíku (d-ROM). Sledovala také odhadovanou glomerulární filtraci (eGFR) a hladinu hemoglobinu v krvi. 

Autoři provedli subanalýzu této studie, která zkoumala účinky bisoprololu a karvedilolu na zánět a oxidační stres. Z 87 pacientů do ní bylo zahrnuto 48 (26 ve skupině s bisoprololem a 22 s karvedilolem), i nichž byly k dispozici data o d-ROM při vstupu do studie a při následném sledování. V subanalýze byly hodnoceny také funkční třída NYHA (dle New York Heart Association), srdeční frekvence, krevní tlak, kardiothorakální poměr na rentgenogramu hrudníku, hladiny biomarkerů v krvi a echokardiografické parametry. 

Výsledná zjištění

Třída NYHA, srdeční frekvence, kardiothorakální poměr, enddiastolický objem levé komory, endsystolický objem levé komory a ejekční frakce levé komory se po 24 týdnech léčby zlepšily v obou skupinách. Srdeční frekvence více poklesla ve skupině s bisoprololem, zatímco kardiothorakální poměr se významně více snížil ve skupině s karvedilolem. V žádné skupině nedošlo ke změně průměrného krevního tlaku, eGFR ani hladiny hemoglobinu. 

Hladina NT-proBNP byla na počátku srovnatelná v obou skupinách: bisoprolol 2,99 ± 0,50 log (pg/ml) vs. karvedilol 2,91 ± 0,44 log (pg/ml). Po 24 týdnech hladina NT-proBNP klesla v obou skupinách, ale pokles ve skupině s bisoprololem [na 2,48 ± 0,61 log (pg/ml); p = 0,014] byl méně významný než ve skupině s karvedilolem [na 2,11 ± 0,68 log (pg/ml); p < 0,001]. 

Výchozí hladina hsTnT byla rovněž srovnatelná u skupiny s bisoprololem i karvedilolem [1,28 ± 0,55 vs. 1,13 ± 0,53 log (ng/ml), v tomto pořadí]. Po 24 týdnech se snížila na 0,95 ± 0,39 log (ng/ml) (p = 0,010) ve skupině s bisoprololem, zatímco ve skupině s karvedilolem vykázala pouze trend k poklesu na 0,91 ± 0,35 log (ng/ml) (p= 0,064). 

Hladina hsCRP klesla u obou skupin. Pokles ve skupině s bisoprololem [z 3,35 ± 0,78 na 2,69 ± 0,44 log (ng/ml); p = 0,001] byl statisticky významnější než ve skupině s karvedilolem [z 3,38 ± 0,59 na 2,85 ± 0,76 log (ng/ml); p = 0,047]. 

V obou skupinách došlo také ke snížení d-ROM. Pokles ve skupině s bisoprololem (z 401 ± 106 na 344 ± 82 U Carr; p = 0,015) byl však méně významný než ve skupině s karvedilolem (z 382 ± 84 na 312 ± 76 U Carr; p = 0,006). 

Změna hladiny NT-proBNP nekorelovala se změnou hladiny hsCRP (R = 0,123; p = 0,549) ani se změnou hladiny d-ROM (R = 0,290; p = 0,107). Změna hladiny hsTnT však korelovala se změnou hsCRP (R = 0,467; p = 0,003), ale nikoliv se změnou d-ROM (R = 0,169; p = 0,268).

Závěr

Bisoprolol i karvedilol disponují protizánětlivým i antioxidačním účinkem. Bisoprolol je účinnější z hlediska potlačení zánětu, zatímco karvedilol účinněji snižuje oxidační stres. Při volbě použití betablokátoru u pacientů s CHF se jako vhodné jeví vycházet z individuální patofyziologie onemocnění.

(lkt)

Zdroj: Toyoda S., Haruyama A., Inami S. et al. Effects of carvedilol vs bisoprolol on inflammation and oxidative stress in patients with chronic heart failure. J Cardiol 2020; 75 (2): 140−147, doi: 10.1016/j.jjcc.2019.07.011.

Doporučené odborné články

Aktuální poznatky k léčbě gestačního diabetu a DM2 v těhotenství metforminem
4. března 2024
Diabetologie

Aktuální poznatky k léčbě gestačního diabetu a DM2 v těhotenství metforminem

Diabetes mellitus 2. typu
Nedávné přehledové práce dokládají, že metformin je bezpečnou alternativou inzulinu v léčbě diabetu v těhot...
Detail článku arrow
Do jaké míry betablokátory snižují úmrtnost u pacientů se srdečním selháním a sinusovým rytmem?
27. února 2024
Kardiologie

Do jaké míry betablokátory snižují úmrtnost u pacientů se srdečním selháním a sinusovým rytmem?

Betablokátory (BB) jsou součástí rutinní léčby v mnoha kardiovaskulárních (KV) indikacích včetně srdečního...
Detail článku arrow