Kdy a proč (ne)zahájit léčbu subklinické hypotyreózy

Kdy a proč (ne)zahájit léčbu subklinické hypotyreózy

Rutinní řešení hormonální substitucí v případě subklinické hypotyreózy rozhodně není namístě. Jak ale identifikovat pacienta, který léčbu potřebuje?

Okénko do diagnostiky subklinické hypotyreózy

Subklinická hypotyreóza je charakterizována zvýšenou hodnotou tyreostimulačního hormonu (TSH) a normální hodnotou periferních hormonů štítné žlázy (FT4, eventuálně FT3). Horní hranice normy TSH se v jednotlivých laboratořích liší podle metody stanovení (např. metoda CLIA ve VFN v Praze má normu 0,5–4,9 mIU/l; metoda ECLIA v ÚVN Praha 0,27–4,2 mIU/l apod.) a stoupá s věkem (od 40 let o cca 0,3 mIU/l na každých 10 let věku). Pro hranici subklinické hypotyreózy v graviditě není směrodatná horní hranice laboratoře, ale doporučení České endokrinologické společnosti ČLS JEP, které pro I. trimestr stanovuje hodnotu 2,5 mIU/l.

Diagnostika subklinické hypotyreózy je samozřejmě složitější a neopírá se o jediné laboratorní vyšetření. Podrobněji se jí věnujeme například v tomto článku.

Léčit, či neléčit subklinickou hypotyreózu?

Řada studií ukázala, že i subklinická hypotyreóza může vést ke zdravotním problémům. Jde zejména o vyšší riziko infarktu myokardu a cévních mozkových příhod. Dosud však nebylo jednoznačně prokázáno, že by léčba thyroxinem toto riziko snižovala.

Roli hraje „závažnost” a okolnosti

Je-li u subklinické hypotyreózy hladina TSH > 10,0 mIU/l, měla by být po určení příčiny léčba zahájena vždy. Při TSH zvýšeném, ale nedosahujícím hodnoty 10 mIU/l se rozhodujeme individuálně. Indikací k zahájení léčby mohou být například tyto příznaky či situace:

  • těhotenství (terapii zahajujeme ihned!);
  • poruchy metabolismu cholesterolu;
  • neplodnost, zvýšený prolaktin;
  • subjektivní obtíže (únava, depresivní ladění, suchá kůže apod.) – u těchto pacientů je vhodné zhodnotit efekt substituční léčby v odstupu 3–6 měsíců;
  • cukrovka;
  • stav po operaci štítné žlázy (většinou po nekompletních operačních výkonech – o zahájení léčby v těchto specifických případech rozhoduje endokrinolog);
  • ultrazvukový nález difuzní nebo uzlové strumy;
  • vyšší kardiovaskulární riziko u mladších osob;
  • deprese.

Zohledněte i věk

Také léčba subklinické hypotyreózy u dětí a dospívajících je obvykle namístě. Opatrně je naopak potřeba přistupovat k indikaci léčby u starších osob (ve věku nad 80 let), u kterých často dochází k předávkování. Zejména u starších pacientů s kardiovaskulárními chorobami obecně platí, že mírná subklinická hypotyreóza je menší hrozbou než iatrogenní hypertyreóza. Proto u těchto jedinců substituci často nezahajujeme.

(luko)

Zdroje:

  1. Jiskra J. Poruchy štítné žlázy. Praktický přehled nejen pro laickou veřejnost. Mladá fronta, Praha, 2011.
  2. ÚKBLD 1. LF UK a VFN v Praze. Přehled laboratorních vyšetření. Dostupné na: http://laboratore.vfn.cz/vysetreni/detail.php?ID=196&pre=1&start=1167.

Doporučené odborné články

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?
3. června 2021
Kardiologie

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?

Hypertenze
Detail článku arrow