Změna stravy a životního stylu je to první (a zcela zásadní), co lze člověku s prediabetem doporučit. Jak být co nejkonkrétnější a mluvit pro pacienta srozumitelně?
Význam režimových opatření při prediabetu
Po stanovení diagnózy prediabetu je nutná snaha o dlouhodobou normalizaci glykémií, aby se dosáhlo oddálení či zabránění rozvoje diabetu 2. typu. Včasný záchyt a léčba prediabetu vede ke snížení výskytu mikro- i makrovaskulárních komplikací a ke zlepšení prognózy.
Farmakologická léčba (zatím pouze metforminem) či bariatrická chirurgie nastupují až v situaci, kdy selžou opatření nefarmakologická. Ta jsou navíc zároveň základem léčby hypertenze, dyslipidémie, obezity a dalších projevů metabolického syndromu, jež v rámci komplexní péče o pacienta s prediabetem není možné zanedbat. Na jednu ze základních složek těchto komplexních opatření – dietu – se zaměříme podrobněji.
Energetický nadbytek a omezení energetického příjmu pacienta
Pacienti obvykle spojují vznik (pre)diabetu se zvýšeným příjmem cukrů, což nebylo nikdy epidemiologicky prokázáno. Významný je spíš vliv nadměrného energetického příjmu při nízkém energetickém výdeji.
Pokud má pacient nadváhu nebo je obézní, snahu o omezení příjmu energie je možné mu přiblížit stanovením konkrétního cíle: redukce hmotnosti alespoň o 5 % (je vhodné spočítat konkrétní hodnotu) a následně trvalé udržení této snížené hmotnosti (s pravidelným tázáním či kontrolováním při prohlídkách).
Typy potravin pod drobnohledem
Změna skladby stravy a nahrazení některých typů potravin jinými může přispět jak ke snížení celkového energetického příjmu, tak i k prospěšné změně poměru a kvality přijímaných makro- i mikronutrientů. Pacientovi je možné (případně i ve spojení s více či méně podrobnou analýzou jeho jídelníčku) doporučit:
- snížení příjmu zejména druhotně zpracovaného masa a masných výrobků (uzeniny, paštiky, mleté maso, fast food apod.);
- snížení příjmu živočišného tuku (vepřové maso, sádlo, máslo, tučné sýry) a přepalovaného tuku (smažené potraviny);
- zvýšení příjmu polynenasycených mastných kyselin (rostlinné oleje, ryby, ořechy);
- zvýšený příjem listové zeleniny (měla by být zastoupena nejméně v jednom jídle denně);
- preferenci potravin s nižším glykemickým indexem (naučit jej rozpoznávat jednoduché cukry od komplexních sacharidů);
- preferenci potravin s obsahem vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, rýže apod.);
- příjem kávy;
- příjem malého množství alkoholu (riziko rozvoje diabetu 2. typu stoupá jak při abstinenci, tak při příjmu nad 10 g alkoholu denně).
(luko)
Zdroje:
- Karen I., Svačina Š. Prediabetes. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Novelizace 2016. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2016. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy-od-2013/Prediabetes-2016.pdf
- Chichester Dietitians, Western Sussex Hospitals NHS. Food fact – dietary advice for pre diabetes. Vydáno: květen 2015; datum revize: květen 2017. Dostupné na:www.westernsussexhospitals.nhs.uk/wp-content/uploads/2015/02/Food-Fact-Dietary-Advice-for-Pre-Diabetes.pdf
