„Na svou hmotnost jste příliš malý“ aneb jak mluvit s pacienty o obezitě

„Na svou hmotnost jste příliš malý“ aneb jak mluvit s pacienty o obezitě

„Podle tabulek byste při své váze měla měřit 4,5 metru!“ hlásá jeden z kreslených vtipů Pavla Kantorka. Komunikace s pacientem na téma redukce hmotnosti je však většinou složitější. Lidé jen neradi přijímají fakt, že nadváha úzce souvisí se zdravotním stavem a mnohdy je přímou příčinou jejich obtíží. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce označila problém nadváhy za šesté nejvýznamnější riziko ohrožující lidské zdraví.

Tělesná hmotnost – každodenní téma v ordinaci

Až 55 % dospělé populace v České republice má vyšší hmotnost, než je považováno za normální; řadíme se tak přibližně do poloviny v žebříčku zemí Evropské unie. Varovný je vzestupný trend obezity nejen mezi dospělou populací, ale bohužel i mezi dětmi. WHO prohlásila obezitu za globální epidemii. Téma tělesné hmotnosti by tedy praktický lékař měl řešit s každým druhým pacientem.

Važte nejen pacienta, ale i slova

Komunikace o obezitě je citlivé téma. Výzkumy prokazují, že při hovoru na téma tělesné hmotnosti pacienti upřednostňují pojmy váha či hmotnost a BMI. Termíny obezita, přebytečný tuk či označení tlustý/á vnímají lidé negativně. Například v USA, kde je obezita silným tématem, mohou podle tamního Národního ústavu pro diabetes a onemocnění zažívacího traktu a ledvin (NIDDK) někteří pacienti lépe reagovat na doporučení k udržení hmotnosti, nikoliv rovnou k její redukci. Dále odborníci radí v první řadě zmínit zdravotní rizika obezity a až následně se pacienta zeptat, zda chce o své hmotnosti hovořit.

Studie naznačují, že hovor o vhodnosti redukci hmotnosti může podpořit změnu chování pacientů. Klíčové je zjistit, zda je pacient ochoten provést změnu svého životního stylu. Bez jeho aktivního přispění a ochoty změnit životní styl nelze redukovat hmotnost, a tedy ani změnit zdravotní stav.

Konkrétní doporučení jsou základem úspěchu

Častým problémem ordinací je obecné doporučení k redukci hmotnosti cestou snížení energetického příjmu a zvýšení energetického výdeje. Úspěšné navození spolupráce mezi lékařem a pacientem však vyžaduje konkrétní pokyny přizpůsobené individuálním potřebám pacienta.

V první řadě je třeba pomoci pacientovi stanovit si dosažitelný cíl. Vhodné je vysvětlit mu, že největší pokles kardiovaskulární mortality přináší snížení hmotnosti o 5–10 %, a tuto hranici si stanovit jako cílovou. Samotný úbytek kilogramů je pro pacienty sice nejdůležitějším smyslem léčby obezity, neměl by však být jediným cílem. Zásadní je především změna životního stylu.

Pro navození důvěry a spolupráce je třeba aktivní zapojení pacienta. Doporučuje se například hledat kompromis mezi dietní stravou a tím, co je pro dotyčného přijatelné. O vyřazení konkrétních potravin ze svého jídelníčku by měl rozhodnout sám pacient. Změnám ve stravovacím režimu by vždy měla předcházet analýza jídelníčku. Taktéž u fyzické aktivity je nutné zvolit reálné, nicméně optimálně zcela konkrétní možnosti. Navrhnout lze například 30 minut chůze denně 3 dny v týdnu po dobu 2 měsíců.

Někteří pacienti mohou hubnout velmi pomalu, což je může odradit. Případný neúspěch bychom však neměli zatracovat, naopak je třeba každého podpořit a dále motivovat. Často může být úspěšný až druhý či třetí pokus.

Pracovat lze i s těmi, kteří (zatím) nechtějí hubnout

Většina pacientů s nadváhou či obezitou v době, kdy nejsou přítomné další komplikace či přidružená onemocnění, často nebývá přesvědčena o tom, že redukce hmotnosti je nezbytná. I ti, kteří nejsou ochotni přímo začít redukovat hmotnost, však mohou těžit z rozhovoru o životním stylu. Podle doporučení NIDDK je vhodné zeptat se pacientů alespoň na jejich způsob stravování a fyzickou aktivitu. Zařadit lze například tyto otázky:

  • Rád/a bych se dozvěděl/a více o vašem způsobu stravování. Jaká jídla konzumujete v průběhu svého běžného dne?
  • Co pro vás znamená zdravá výživa?
  • Jíte jen tehdy, máte-li hlad, nebo jíte i z jiných důvodů, jako jsou stres či nuda?
  • Jsou nějaké situace, kdy se množství jídla, které sníte, mění? Například když jíte v práci či na rodinné oslavě apod.?
  • Kolik času strávíte každý den vsedě? Chtěli byste zařadit do svého pravidelného programu nějakou fyzickou aktivitu?
  • Jaký druh aktivit máte rádi? Líbí se vám chůze? Dáváte přednost činnostem, které můžete provozovat sami, nebo jste raději aktivní ve skupině?
  • Která denní doba je pro vás nejlepší k fyzické aktivitě?

Pacientům, kteří aktuálně nemají zájem o léčbu obezity, je vhodné alespoň poradit, aby se vyhnuli dalšímu nárůstu tělesné hmotnosti a vyvarovali se dalších rizikových faktorů (např. kouření).

(tich)

Zdroje:

  1. The National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases. Talking with patients about weight loss: Tips for primary care providers. NIDDK, 2017 Jan. Dostupné na: www.niddk.nih.gov/health-information/weight-management/talking-adult-patients-tips-primary-care-clinicians
  2. Svačina Š., Fried M., Býma S., Matoulek M. Obezita. Novelizace 2018. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2018.
  3. Matoulek M. Jak pracovat s obézním pacientem? Practicus 2018; 17 (2): 16–18.

Doporučené odborné články

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?
3. června 2021
Kardiologie

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?

Hypertenze
Detail článku arrow