Obezita jako příčina, nebo následek zvýšené hladiny TSH?

Obezita jako příčina, nebo následek zvýšené hladiny TSH?

V souvislosti s obezitou můžeme hovořit o epidemii, která neztrácí na síle. Naopak se současnou prevalencí kolem 20 % a téměř trojnásobným nárůstem od konce 80. let 20. století se jedná o častý a závažný problém. Na základě příznaků bývá nezřídka v našich ordinacích prvním cílem vyloučení hypotyreózy jako příčiny obezity. Jaký je však vztah mezi funkcí štítné žlázy (ŠŽ) a obezitou ve světle recentních doporučení Evropské endokrinologické společnosti (ESE)?

Úvod

Obezita je definovaná jako zvýšení BMI nad 30 kg/m2 v důsledku nárůstu tukové tkáně. Jako orientační diagnostické měření je tento index dostatečný, nutno však podotknout, že zejména u sarkopenických pacientů s BMI < 30 kg/m2 je vhodné změřit i obvod pasu. Obezita je ale jen velmi zřídka způsobena endokrinní poruchou. Naopak velmi často zasahuje do hormonální homeostázy, a je tak spíše příčinou. Tento efekt na změnu hladiny hormonů bývá přechodný a u většiny hormonů dojde při úpravě hmotnosti k jejich normalizaci.

Hladiny hormonů ŠŽ u obézních pacientů

Hypotyreóza, ať už manifestní či subklinická, je jedním z nejčastějších endokrinních onemocnění s prevalencí přibližně 1–5 %, resp. 4–10 %. Mezi typické příznaky hypotyreózy patří například únava, nevýkonnost a nárůst hmotnosti. Proto se často vyšetřuje štítná žláza jako příčina obezity. Tyto příznaky jsou však nespecifické a mohou se vyskytovat také u obezity primární. Navíc adekvátní léčba manifestní hypotyreózy vedla k poklesu hmotnosti pouze o max. 10 % výchozí hodnoty (a tento pokles je přisuzován spíše vyloučení přebytečné tekutiny), takže ačkoliv je nárůst hmotnosti u hypotyreózy uváděn jako typický příznak, obvykle nebývá příliš významný.

Obezitu tedy není možné vysvětlit jako následek snížené funkce štítné žlázy. Některé longitudinální studie se naopak kloní k vysvětlení, že změny hormonů štítné žlázy ve smyslu zvýšení hodnoty thyreotropinu (TSH) jsou spíše důsledkem než příčinou obezity. Navíc, jak již bylo zmíněno výše, po úpravě hmotnosti většinou dojde také k úpravě hladiny hormonů.

Laboratorní testy funkce ŠŽ

Jako screeningový odběr ke zhodnocení funkce štítné žlázy je dle doporučených postupů plně dostačující odběr samotného TSH, jeho normální hladina je dostačující k vyloučení periferní tyreopatie. Odběr protilátek proti tyreoidální peroxidáze (anti-TPO) a volného thyroxinu (fT4) je indikovaný až v případě zvýšené hodnoty TSH. U obézních pacientů je však hodnota TSH elevovaná velmi často. Některé studie uvádí, že pokud budeme vycházet z normálních referenčních rozmezí, bude záchyt subklinické hypotyreózy asi trojnásobný oproti populaci s normální hmotností. Nicméně zatím není dostatek důkazů k tomu, aby došlo ke změně referenčních rozmezí. Odběr volného trijodthyroninu (fT3) indikovaný není pro jeho obtížnou interpretaci. 

Léčba poruch ŠŽ u obézních pacientů

Z výše uvedených důvodů bychom měli léčit až manifestní hypotyreózu s nízkou hladinou fT4 nebo stavy s hladinou TSH > 10 mIU/l. U eufunkční štítné žlázy se terapie nedoporučuje, stejně tak ani při mírném zvýšení hladiny TSH < 10 mIU/l s normální hladinou fT4.

Titrace substituční terapie by měla probíhat podle hladiny TSH k hodnotě normální pro běžnou populaci (tedy nikoliv do dosažení cílové hmotnosti). Opět se řídíme hladinou TSH; fT4 a fT3 nejsou doporučeny ke sledování léčby. 

Závěrem

Hypotyreóza je jakožto příčina významné obezity nepravděpodobná, avšak může jako komorbidita zhoršovat snahu obézních osob o redukci hmotnosti. Dále představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění u pacientů, kteří mají již z hlediska obezity toto riziko výrazně zvýšené. Jelikož se jedná o relativně levné a neinvazivní vyšetření, je u obézních doporučeno zhodnotit funkci štítné žlázy spíše z těchto důvodů.

(zem)

Zdroj: Pasquali R., Casanueva F., Haluzík M. et al. European Society of Endocrinology clinical practice guideline: endocrine work-up in obesity. Eur J Endocrinol 2020; 182 (1): G1–G32, doi: 10.1530/EJE-19-0893. Dostupné na: https://eje.bioscientifica.com/view/journals/eje/182/1/EJE-19-0893.xml

Doporučené odborné články

Betablokátory a hmotnostní přírůstek: Jak zvládat tento vedlejší účinek léčby?
22. září 2021
Kardiologie

Betablokátory a hmotnostní přírůstek: Jak zvládat tento vedlejší účinek léčby?

Metabolický syndrom
Betablokátory (BB) mají své pevné místo v léčbě chronické ischemické choroby srdeční (ICHS), chronického sr...
Detail článku arrow
Léčba radiojódem − indikace a průběh
12. ledna 2022
Endokrinologie

Léčba radiojódem − indikace a průběh

Tato léčebná modalita patří do kompetencí specialistů v oboru endokrinologie a nukleární medicíny. Praktick...
Detail článku arrow
Co vyšetřit při podezření na autoimunitní tyreopatii?
12. ledna 2022
Endokrinologie

Co vyšetřit při podezření na autoimunitní tyreopatii?

Tyreopatie
Tyreopatie patří mezi často se vyskytující nemoci, přičemž neléčené nebo nesprávně léčené přinášejí pacient...
Detail článku arrow