Pohlavní hormony a jejich vliv na depresi aneb jsou na tom hůř ženy, nebo muži?

Pohlavní hormony a jejich vliv na depresi aneb jsou na tom hůř ženy, nebo muži?

HORMONY V NÁS − 3. díl: Zdá se, že změny v hladinách ženských i mužských hormonů jsou jednou z příčin ovlivňujících rozvoj depresivních stavů. Měla by tedy mít hormonální substituce své místo v antidepresivní terapii?

Depresivními a úzkostnými stavy trpí v rámci celosvětové populace 2× častěji ženy než muži. U lidí i zvířecích modelů existuje mnoho faktorů přispívajících k rozdílům v rozvoji úzkostných a depresivních stavů mezi oběma pohlavími. Jako jedna z příčin etiologie deprese se nabízí role pohlavních hormonů. Pojďme se na ni tedy podívat blíže.

Ženské pohlavní hormony

Bylo zjištěno, že ovariální hormony, a to estrogen i progesteron, mají schopnost modulovat serotoninergní funkce, a tedy i náladu. Ovariální hormony ovlivňují řadu faktorů regulujících syntézu serotoninu v centrálním nervovém systému, dokáží také usnadnit serotoninergní přenos. Zcela přesné mechanismy interakce mezi ovariálními hormony a serotoninergním systémem však nejsou plně objasněny.

Hypotézu role ženských pohlavních hormonů jako jedné z příčin úzkostně-depresivní symptomatiky podporuje zjištění, že v postmenopauzálním období, kdy již ženský organismus není vystaven kolísání hladin ovariálních hormonů, dochází k vyrovnávání rozdílu ve výskytu depresí mezi oběma pohlavími. Zdá se, že depresivní stavy jsou ovlivněny právě spíše změnami hladin pohlavních hormonů než jejich absolutním množstvím.

Estradiol a mužská deprese

Jedna ze studií publikovaných v roce 2015 se zabývala souvislostí hormonálních hladin u obézních mužů v korelaci s příznaky deprese. Bylo zjištěno, že obézní muži mohou mít relativní nadbytek estradiolu oproti testosteronu. Čím větší přitom byla tato hormonální nerovnováha, tím více tito muži vykazovali depresivní symptomy.

Jsou estrogeny cestou k léčbě deprese?

Klinické studie prokázaly, že léčba estrogenem má antidepresivní účinky. To platí jak v případě, jsou-li podávány samostatně, tak také v kombinaci se serotonergními antidepresivy. Léčba estrogenem též zlepšuje symptomy premenstruačního syndromu jako jednoho z typů ženské deprese souvisejícího s hormonálními změnami. Příznaky premenstruačního syndromu se objevují v době poklesu hladin estrogenu a progesteronu během pozdní luteální fáze menstruačního cyklu. Terapie estrogenem může být účinná i v léčbě poporodní deprese, která je rovněž spojená s poklesem hladiny estrogenů.

Mužské pohlavní hormony

Klinické důkazy naznačují, že testosteron má anxiolytické a antidepresivní účinky s potenciálem podporovat lepší náladu a duševní zdraví u mužů, žen i zvířat. Neurobiologické mechanismy ochranného účinku testosteronu však zůstávají v tomto směru ne zcela objasněny. Bylo nicméně prokázáno, že testosteron ovlivňuje řadu monoaminů zapojených do etiopatogeneze duševních chorob.

Ve vztahu k depresi může testosteron zvýšit uvolňování dopaminu v mezolimbickém systému. Dále také může ovlivnit funkci serotoninu. Bylo zjištěno, že ženy i muži užívající selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) pro depresivní poruchu měli vyšší hladiny testosteronu ve slinách v porovnání s depresivními jedinci, kteří SSRI neužívali.

Důsledky snížené hladiny testosteronu

Hladina testosteronu v mužském těle je až 10× vyšší oproti ženám. Muži s hypogonadismem, který je spojen s nižšími hladinami testosteronu, potom vykazují významně vyšší prevalenci úzkostných poruch a velké depresivní poruchy ve srovnání s jedinci s fyziologickými hladinami androgenů. Obdobně byla zjištěna vyšší pravděpodobnost vzniku úzkostně-depresivních poruch u mužů užívajících léky poškozující androgeny (např. v rámci terapie karcinomu prostaty). Bylo zjištěno, že ženy s velkou depresivní poruchou nebo úzkostnou poruchou ve smyslu generalizované úzkosti, sociální fobie či agorafobie a muži se sociálně úzkostnou poruchou vykazovali nižší hladiny testosteronu ve slinách oproti emocionálně vyrovnanějším, respektive psychicky zdravým jedincům.

Substituce jako metoda léčby deprese u mužů − více užitku než rizik?

Výsledky studií týkajících se vlivu substituční terapie testosteronem na úzkostně-depresivní symptomy nejsou zcela jednotné. Některé výzkumy přinesly závěry, že testosteronová substituční terapie u hypogonadálních mužů výrazně zlepšuje náladu, zmírňuje úzkost a příznaky deprese. Jiné klinické studie však tato zjištění nepotvrdily. Většina dostupných prací se ovšem shoduje na příznivých účincích testosteronu.

Obecně se zdá, že testosteron je nejúčinnější při zmírňování příznaků úzkostně-depresivních stavů u starších mužů s hypogonadismem. Je ovšem třeba pečlivě zhodnotit benefity této terapie oproti rizikovým faktorům. Terapie testosteronem potenciálně zvyšuje riziko kardiovaskulárních komplikací, syndromu spánkové apnoe, nádorů prostaty a polycytémie. Dostupná data také naznačují, že důležitým faktorem je zřejmě i způsob podání testosteronu. Zdá se, že transdermální aplikace je z hlediska zlepšení nálady účinnější než hormonální injekce.

Mohou být testosteronem léčeny i ženy?

Klinické výzkumy využití testosteronu u žen jsou v porovnání s mužskou populací omezenější. Jedna ze studií z roku 2009 přinesla závěry, že podávání nízké dávky testosteronu ženám s velkou depresivní poruchou rezistentní k léčbě významně zlepšilo depresivní symptomatiku ve srovnání s pacientkami užívajícími placebo. Příznivé účinky testosteronu u žen podpořila i řada dalších studií. Jiné výzkumy však upozornily na riziko zhoršení nálady a rozvoje depresivní symptomatiky při nadměrném množství testosteronu u žen.

Závěrem

Souvislost mezi hormony a úzkostně-depresivními stavy je zřejmá, stejně jako vztah vyrovnaných hormonálních hladin a emocionálního zdraví. Na cestě k možné hormonální terapii duševních poruch v praxi, včetně stanovení účinných dávek a adekvátní délky léčby, je však třeba dalších výzkumů.

(tich)

Zdroje:
1. Shors T. J., Leuner B. Estrogen-mediated effects on depression and memory formation in females. J Affect Disord 2003; 74 (1): 85−96, doi: 10.1016/s0165-0327(02)00428-7.
2. Monteagudo P. T., Falcão A. A., Verreschi I. T., Zanella M. T. The imbalance of sex-hormones related to depressive symptoms in obese men. Aging Male 2016; 19 (1): 20−26, doi: 10.3109/13685538.2015.1084500.
3. McHenry J., Carrier N., Hull E., Kabbaj M. Sex differences in anxiety and depression: role of testosterone. Front Neuroendocrinol 2014; 35 (1): 42−57, doi: 10.1016/j.yfrne.2013.09.001.

Doporučené odborné články

Současné možnosti a úskalí léčby mužského hypogonadismu
10. srpna 2022
Kardiologie

Současné možnosti a úskalí léčby mužského hypogonadismu

Mužský hypogonadismus je definován snížením funkce varlat v oblasti sekrece androgenů nebo spermiogeneze, p...
Detail článku arrow
Předoperační příprava pacientů na antiagregační a antikoagulační terapii
10. srpna 2022
Kardiologie

Předoperační příprava pacientů na antiagregační a antikoagulační terapii

Nezanedbatelná část populace užívá z různých indikací antiagregační a antikoagulační terapii. U těchto paci...
Detail článku arrow
Péče o dospělé pacienty na dlouhodobé léčbě systémovými kortikosteroidy v běžné praxi
21. července 2022
Endokrinologie

Péče o dospělé pacienty na dlouhodobé léčbě systémovými kortikosteroidy v běžné praxi

Kortikosteroidy se používají v léčbě zánětlivých a autoimunitních onemocnění snad ve všech odvětvích medicí...
Detail článku arrow