Prediabetes s sebou nese srovnatelné riziko vážných komplikací jako cukrovka. Dobrou zprávou však je, že ve fázi prediabetu lze rozvoj cukrovky oddálit, či dokonce úplně zastavit. Mnohdy nejsou nutné ani léky, klíčová je úprava životního stylu.
Co znamená prediabetes
Označení prediabetes znamená, že hodnota glykémie nenaplňuje kritéria pro diabetes, ale je příliš vysoká na to, aby byla pokládána za normální.
Ve stadiu prediabetu obvykle pacient nemá žádné specifické obtíže, které by na onemocnění upozornily. Až v 70 % případů se však u lidí s prediabetem rozvine diabetes 2. typu.
Jak se prediabetes diagnostikuje
Prediabetes se diagnostikuje na základě odběru glykémie nalačno, popřípadě tzv. testem oGTT, kterým se stanoví hodnota glykémie za 60 a 120 minut po vypití sladkého nápoje. Hodnoty lačné glykémie ze žilního odběru jsou v případě prediabetu 5,6–6,9 mmol/l.
Vzhledem k tomu, že onemocnění nemá žádné příznaky, jej lze diagnostikovat pouze na základě pravidelných prevencí. Odběr glykémie by se měl provádět u osob nad 40 let věku 1× za 2 roky a u osob s vyšším rizikem 1× ročně. Za osoby s vyšším rizikem jsou považováni lidé s vysokým tlakem či cholesterolem, s prodělaným infarktem či mozkovou příhodou, lidé s nadváhou nebo ti, u nichž se vyskytl diabetes v příbuzenstvu, a také ženy s těhotenskou cukrovkou.
Má prediabetes nějaká rizika
Riziko srdečně-cévních onemocnění je v případě prediabetu téměř stejné jako u diabetiků. Zvýšená hodnota glykémie je spojená s větší úmrtností a vyšším výskytem srdečně-cévních onemocnění (infarkty, mozkové příhody ad.). Obdobně jako u diabetu se mohou vyskytnout i komplikace v podobě poškození ledvin, neuropatií, cévních onemocnění končetin, poškození zraku.
Jak se prediabetes léčí
Základem ovlivnění hladiny glykémie je fyzická aktivita. Doporučuje se alespoň 3× týdně 30–40 minut (chůze, běh, rotoped). Každá i méně častá fyzická aktivita má pozitivní přínos.
Je nezbytné zamyslet se nad stravovacím režimem. Lidé často spojují vznik prediabetu se zvýšeným příjmem cukrů, to však nikdy nebylo prokázáno; spíše se jedná o efekt nadměrného energetického příjmu.
- V dietním režimu se doporučuje vynechat druhotně zpracované masné výrobky (uzeniny, paštiky, mletá masa, fastfoodové potraviny), omezení příjmu živočišných tuků (vepřové maso, sádlo, máslo, tučné sýry) a smažených jídel.
- Do jídelníčku se doporučuje zařadit polynenasycené mastné kyseliny (rostlinné oleje, ryby), zvýšit příjem ořechů, listové zeleniny a potravin s nižším glykemickým indexem a s obsahem vlákniny (ovoce, zelenina, luštěniny, rýže apod.).
Redukce hmotnosti o 5–10 % snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění.
V některých případech lze předepsat metformin určený k léčbě diabetu, zejména v případě, že je pacient je mladší 60 let nebo má BMI ≥ 35, vysoký tlak a cholesterol, prodělal infarkt či mozkovou příhodu, mezi přímými příbuznými se vyskytla cukrovka nebo se u pacientky objevila cukrovka v těhotenství. Ačkoliv je ovšem metformin v guidelines doporučován právě i u pacientů s prediabetem, v ČR tuto indikaci zatím nemá schválenou. Zahraniční studie každopádně potvrzují, že metformin snižuje riziko rozvoje diabetu a jeho komplikací, a ukazuje se, že má i protinádorové účinky.
(tich)
Zdroje:
- Karen I., Svačina Š. Prediabetes. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2016.
- Prediabetes jako unikátní příležitost k intervenci. Medical Tribune 2018; 14 (22): B3.
- Vachek J., Oulehle K. Léčba metforminem z pohledu nefrologa. Postgraduální nefrologie 2018; 16 (2): 32–33.
