Souvislosti mezi hladinou vitaminu D a faktory, jakými jsou životní styl, sociodemografická a antropometrická data, nepatří mezi často analyzovaná témata. Na rozbor těchto údajů se zaměřila dánská studie publikovaná v BMC Public Health.
Úvod
Za spolehlivý marker hladiny vitaminu D je považována koncentrace vitaminu ve formě 25-hydroxyvitaminu D (25-OH D). Jeho deficit vede k sekundární hyperparatyreóze, nedostatečné kalcifikaci kostí a může způsobovat také osteomalacii s vysokým rizikem osteoporózy. Insuficience představuje riziko rozvoje některých nádorových onemocnění, metabolického syndromu nebo diabetu mellitu 1. typu. Optimální koncentrace 25-OH D zůstává zejména s ohledem na riziko osteoporózy diskutabilní, avšak pro účely prezentované studie byly za dostatečnou hladinu považovány hodnoty > 50 nmol/l.
Metodika a průběh studie
Do studie se zapojilo 700 mladých dospělých ve věku 18–25 let z Dánska. Informace o jejich životním stylu, návycích a vzdělání byly shromažďovány pomocí sebehodnoticích dotazníků. Konkrétně v nich byly zahrnuty otázky na tělesnou hmotnost a výšku, intenzitu fyzické aktivity, kouření, konzumaci alkoholu a stravovací návyky. Nadměrný energetický příjem a zvýšený index tělesné hmotnosti (BMI) má totiž podle řady studií vliv na hladinu vitaminu D. Obezita a vysoký BMI pak mají prokázanou spojitost se socioekonomickým statutem, přičemž osoby s nižším vzděláním mívají horší stravovací návyky než lidé s vyšším vzděláním. V odborné literatuře jsou rovněž popsány souvislosti mezi dostatečnou fyzickou aktivitou a vyšší hladinou vitaminu D.
Pro hodnocení hladiny vitaminu D byly v této studii stanoveny 3 kategorie: dostatečná hladina (25-OH D > 50 nmol/l), insuficience (25-OH D 25–50 nmol/l) a deficience (25-OH D ≤ 25 nmol/l).
Výsledná zjištění
Výsledky studie ukázaly vysokou prevalenci nedostatečné hladiny vitaminu D u mladých dospělých. Insuficience byla zjištěna u 238 osob, deficience se týkala 135 respondentů, přičemž závažná deficience byla zaznamenána u 13 osob.
Relativní riziko (RR) deficience vitaminu D bylo nejvyšší u mužů (RR 2,09), obézních osob (RR 2,0), kuřáků (RR 1,33), osob věnujících se fyzické aktivitě pouze maximálně 30 minut týdně (RR 1,88) a osob pravidelně se stravujících v podnicích rychlého občerstvení (RR 1,59).
Relativní riziko bylo výrazně nižší u osob, které studovaly vysokou školu. Relativní riziko insuficience vitaminu D bylo zjištěno rovněž u mužů (RR 1,31) a obézních osob (RR 1,57).
U jednoho z nemodifikovatelných faktorů – ročního období – byly dle očekávání zjištěny horší výsledky v zimní sezóně.
Shrnutí a závěr
Ze závěrů studie vyplývá, že fyzická aktivita, BMI, kuřáctví, způsob stravování, ale také pohlaví mají spojitost se zvýšeným rizikem deficience i insuficience vitaminu D v rané dospělosti. Modifikovatelné faktory, jakými jsou BMI, fyzická aktivita či kouření, si proto zaslouží zvýšenou pozornost, a to zejména na poli edukace a prevence. Nejrizikovější skupinou jsou právě muži s vysokým BMI, kuřáci a osoby, jež se nevěnují fyzické aktivitě v dostatečné míře.
(pak)
Zdroj: Tønnesen R., Hovind P. H., Jensen L. T., Schwarz P. Determinants of vitamin D status in young adults: influence of lifestyle, sociodemographic and anthropometric factors. BMC Public Health 2016; 16: 385, doi: 10.1186/s12889-016-3042-9.
