Rychlejší tep – kratší život... Aneb jak je to se škodlivými účinky zvýšené aktivity sympatiku?

Rychlejší tep – kratší život... Aneb jak je to se škodlivými účinky zvýšené aktivity sympatiku?

Správná srdeční frekvence je jedním ze základních ukazatelů zdravotního stavu a kondice a pravděpodobně také souvisí s délkou života. Studie naznačují spojitost mezi zrychlenou tepovou frekvencí (TF) a rizikem dřívějšího úmrtí.

Rychlejší tep – kratší život?

Na základě příkladů, které nacházíme v živočišné říši, lze usuzovat, že čím rychlejší tepovou frekvenci dané zvíře má, tím nižšího věku se dožívá. Kolibřík, jehož srdce bije až 1260× za minutu, žije pouze 3–5 let, zatímco želvy s 30 tepy za minutu mohou žít až 200 let. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry můžeme tuto lineární úměru přenést na lidský organismus. Oproti zmíněným živočichům žije člověk mnohem déle, než by se dalo předpokládat podle tepové frekvence, přičemž jedním z důvodů je i prodloužení lidského života díky pokrokům medicíny. Paradoxem je přitom fakt, že ženy mají obecně rychlejší TF, přesto se dožívají vyššího věku než muži. Různé studie však naznačují, že podle TF lze předpovídat mortalitu nejen u hypertoniků, diabetiků, pacientů s metabolickým syndromem, jedinců se srdečním selháním či po infarktu myokardu, ale obecně u starších osob, a dokonce i u zdravých lidí. 

Přímý vliv sympatiku na KV aparát

Autonomní nervová soustava představuje dynamický řídicí systém, který reaguje na řadu zevních i vnitřních podnětů a udržuje tak integritu organismu prostřednictvím přizpůsobení srdeční frekvence, krevního tlaku a dalších mechanismů. Sympatický nervový systém má širokou škálu kardiovaskulárních (KV) účinků včetně zrychlení srdeční frekvence. Aktivace sympatického nervového systému je obecnou odpovědí na psychický i fyzický stres.

Nastavení správné TF bychom neměli podceňovat

Lze tvrdit, že klidová tachykardie přispívá ke snížení délky života. Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce v minulosti zařadila tepovou frekvenci mezi 10 nejvýznamnějších rizikových faktorů KV onemocnění. Nemůžeme sice spolehlivě říci, zda je zrychlení TF pouze důsledkem aktivace sympatiku, nebo do hry vstupují i jiné patofyziologické mechanismy, avšak lze uzavřít, že zbytečnému zrychlení tepové frekvence bychom se měli vyhýbat, a snížit tím nároky myokardu na kyslík. A s tímto vědomím bychom měli přistupovat také k léčbě svých pacientů. 

Ideální tep? Pod 70/min

Na základě mnoha let výzkumů dospěla odborná veřejnost k závěru, že pro člověka je pravděpodobně optimální tepová frekvence 50–70/min. Za rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění je považován srdeční tep ≥ 70/min. Ve Framinghamské studii byla nejnižší mortalita pozorována u osob s TF < 67/min a nejvyšší u osob s TF > 92/min.

Rovněž bylo popsáno, že pacienti s mírnou hypertenzí mají téměř vždy také zvýšenou tepovou frekvenci. V placebové větvi studie SYST-EUR bylo u starších osob s izolovanou systolickou hypertenzí zjištěno významně vyšší riziko úmrtí již při tepové frekvenci ≥ 80/min.

Ve studii GISSI 3 byla na souboru pacientů po infarktu myokardu zjištěna nejnižší mortalita ve skupině lidí s TF < 60/min a nejvyšší mezi jedinci s TF > 100/min (rozdíl v mortalitě byl přitom více než dvojnásobný). Jiná studie prokázala, že u pacientů s diabetem mellitem 2. typu byla rychlejší klidová tepová frekvence spojena se zvýšeným rizikem úmrtí a KV komplikací.

Lze tedy shrnout, že při tepové frekvenci > 70/min významně narůstá počet kardiovaskulárních příhod, a to včetně úmrtí.

Bradykardizující léky i režimová opatření

V léčbě pacientů, především těch s již známým kardiálním onemocněním, ale rovněž s diabetem mellitem a jinými metabolickými nemocemi, bychom si měli být vědomi důležitosti stanovování tepové frekvence a při jejím zvýšení nepodceňovat úlohu bradykardizující terapie. Zapomínat bychom ovšem neměli ani na režimová opatření ovlivňující sympatický nervový systém, především na zmírnění psychického i fyzického stresu. 

(tich)

Zdroje:
1. Hillis S., Woodward M., Rodgers A. et al. Resting heart rate and the risk of death and cardiovascular complications in patients with type 2 diabetes mellitus. Diabetologia 2012; 55 (5): 1283–1290, doi: 10.1007/s00125-012-2471-y.
2. Zhang D. Y., Anderson A. S. The sympathetic nervous system and heart failure. Cardiol Clin 2014; 32 (1): 33–45, vii, doi: 10.1016/j.ccl.2013.09.010.
3. Pumprla J., Sovová E., Howorka K. Variabilita srdeční frekvence: využití v interní praxi se zaměřením na metabolický syndrom. Interní medicína 2014; 16 (5): 205–208. 
4. Špinar J., Vítovec J. Tepová frekvence a kardiovaskulární onemocnění. Interní medicína 2009; 11 (7 a 8): 315–318. 
5. Ziegler G. Psychological stress and the autonomic nervous system. In: Robertson D., Biaggioni I., Burnstock G., Low P. A. (eds.). Primer on the Autonomic Nervous System (2nd ed.). Academic Press, 2004.

Doporučené odborné články

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?
3. června 2021
Kardiologie

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?

Hypertenze
Detail článku arrow