Význam a aktuální podoba nefarmakologických opatření v terapii chronického srdečního selhání

Význam a aktuální podoba nefarmakologických opatření v terapii chronického srdečního selhání

Incidence i prevalence srdečního selhání má vzrůstající tendenci, a je tedy považováno za signifikantní zdravotní i ekonomický problém. I přes nasazenou léčbu nemusí vždy dojít k významnému poklesu morbidity a mortality, proto je u pacientů s touto diagnózou důležitá nejen medikace, ale také správné nastavení a dodržování nefarmakologických opatření.

Úvod

Symptomy srdečního selhání ovlivňují každodenní život pacientů a špatná prognóza, která toto onemocnění doprovází, negativně působí na řadu aspektů kvality života. Adherence k léčbě i k nefarmakologickým opatřením může přispět ke stabilizaci zdravotního stavu pacientů a příznivě ovlivnit související mortalitu. Značná část pacientů se srdečním selháním vyžaduje opakovanou nemocniční péči, přičemž 40−59 % opakovaných hospitalizací by bylo možné předcházet lepším nastavením nefarmakologických opatření, adekvátním rehabilitačním programem, vhodně naplánovaným propuštěním z nemocniční péče, rozpoznáním non-compliance s léčbou či dietními opatřeními a důkladnou edukací pacientů týkající se symptomů onemocnění. 

Nefarmakologická opatření v praxi

Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) patří mezi hlavní nefarmakologická opatření v terapii chronického srdečního selhání dietní a výživová opatření, vhodně zvolená pohybová aktivita, dodržování zásad zdravého životního stylu, edukace pacientů týkající se jejich medikace, podpora compliance a důraz na průběžnou multidisciplinární péči s využitím moderních telemedicínských postupů.

Nutriční aspekty

U pacientů s pokročilým srdečním selháním je doporučeno sledovat množství soli ve stravě a omezit denní příjem tekutin na 1500−2000 ml. Používání náhražek soli vyžaduje obezřetnost, neboť mohou obsahovat draslík a ve větším množství mohou v kombinaci s inhibitory ACE způsobit hyperkalémii. U pacientů s podezřením na alkoholickou kardiomyopatii je zcela vyloučeno pití alkoholu. U osob s nadváhou či obezitou se doporučuje redukce tělesné hmotnosti a obecně je nezbytné dbát na prevenci malnutrice.

Fyzická aktivita

V minulosti se pacientům s diagnózou srdečního selhání nedoporučovaly sportovní aktivity kvůli možnému zhoršení zdravotního stavu. Současná doporučení se ovšem od tohoto přístupu liší a pacienti se srdečním selháním jsou naopak vedeni k přiměřené fyzické aktivitě, která nezhoršuje symptomy onemocnění. Studie prokazují, že vhodně zvolené sportovní aktivity jsou bezpečné a mimo jiné pomáhají udržet svalový aparát v dobrém stavu. Výjimkou jsou samozřejmě nemocní s akutním srdečním selháním nebo ti, u nichž došlo ke zhoršení chronického selhání.

Edukace pacientů a compliance

Pro osoby se srdečním selháním i jejich rodinné příslušníky je důležitá edukace týkající se symptomů onemocnění a známek zhoršení stavu. Pacienti by měli například znát význam pravidelné kontroly tělesné hmotnosti a v případě jejího náhlého nárůstu o více než 2 kg během 3 dnů na tuto změnu reagovat. Osoby se srdečním selháním užívají řadu léčivých přípravků (průměrně 7,5), ke kterým dostávají různé instrukce. Pro dosažení optimální compliance je třeba je seznámit s důvody preskripce jednotlivých přípravků, vysvětlit jim dávkování, cíl a průběh terapie i možné nežádoucí účinky a lékové interakce. 

Compliance je u dlouhodobé medikace u pacientů se srdečním selháním označována za špatnou, neboť míra non-compliance se pohybuje mezi 42 a 64 %. Podle nizozemské studie věnované tomuto tématu umělo pouze 55 % pacientů se srdečním selháním vyjmenovat všechny užívané léky, 50 % jich nebylo schopno uvést předepsané dávkování a 64 % nevědělo, kdy mají které léky užívat. Non-compliance se ovšem týká rovněž nefarmakologických postupů, jako je předepsaná dieta nebo správný příjem tekutin.

Využití telemedicíny v léčbě srdečního selhání

Komplexní plán péče o pacienty se srdečním selháním, který začíná správně načasovaným předáním z nemocniční do ambulantní a domácí péče, by mohl podle aktuálních poznatků snížit míru opakovaných hospitalizací a zlepšit kvalitu života osob s touto diagnózou. Za nejúspěšnější model péče se považuje kombinace pravidelného sledování pacientů na specializovaných pracovištích, zapojení domácí péče, telefonické konzultace, multidisciplinární přístup k léčbě a průběžná edukace pacientů. Nové formy následné péče například v podobě telemonitoringu se dobře uplatňují nejen v době pandemie, ale obecně snižují riziko kontaktu pacientů s potenciálně infekčním prostředím ve zdravotnických zařízeních.

Telemonitoring umožňuje vzdálené sledování zdravotního stavu pacientů a pružnou reakci lékaře při jeho změně nebo v případě potřeby optimalizovat léčbu. Sběr dat k parametrům, jako jsou srdeční frekvence, krevní tlak nebo hmotnost, je snadný, lze ho provádět průběžně a je možné díky němu omezit počet osobních návštěv lékaře a zefektivnit poskytovanou péči. Stejně jako je tomu u jiných postupů, vyžaduje i telemonitoring edukaci pacientů, která zlepší jejich motivaci a adherenci. Systematický přehled z roku 2017, ve kterém bylo analyzováno 39 studií zabývajících se domácím telemonitoringem, ukazuje, že dálkové sledování symptomů, hmotnosti a srdečního rytmu a frekvence snižuje u pacientů se srdečním selháním celkovou mortalitu o 20 % a míru hospitalizací o 37 %. Telemonitoring by samozřejmě neměl nahradit běžnou lékařskou péči a měl by být využíván v synergii se standardními léčebnými postupy.

(pak)

Zdroje:
1. Jaarsma T. Non-pharmacological management and patient education in heart failure patients. Eur Cardiovasc Dis 2006; 2 (1): 108–110, doi:10.15420/ecr.2006.1.108.
2. McDonagh T. A., Metra M., Adamo M. et al.; ESC Scientific Document Group. 2021 ESC guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J 2021 Sep 21; 42 (36): 3599–3726, doi: 10.1093/eurheartj/ehab368.

Doporučené odborné články

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023
3. května 2024
Endokrinologie

Jaké tyreopatie by měl léčit a dispenzarizovat praktický lékař pro dospělé – novelizace doporučených postupů z roku 2023

Se širší dostupností laboratorních a zobrazovacích vyšetření je diagnostikováno stále více onemocnění štítn...
Detail článku arrow
Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře
22. dubna 2024
Endokrinologie

Shrnutí endokrinologických doporučení pro praktické lékaře

Hypotyreóza Štítná žláza Tyreopatie
Přinášíme praktický souhrn základních informací a doporučení týkajících se problematiky periferní hypotyreó...
Detail článku arrow
Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik
22. dubna 2024
Endokrinologie

Tyreopatie v ordinaci praktického lékaře – sada infografik

Přinášíme vám soubor 4 praktických „taháků“, které stručně a přehledně shrnují nová doporučení pro manageme...
Detail článku arrow