Po více než měsíci ostrého provozu eNeschopenky lze říci, že funguje, ale rozhodně ne spolehlivě. A určitě není „miláčkem“ lékařů, jak ji prezentovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Překotná a nedostatečně otestovaná
Již jen zprovoznění systému bylo pro nemalou část kolegů složité, i s ohledem na poměrně časté problémy s elektronickými certifikáty. Technických problémů bylo celkově nemálo, ale mám za to, že softwarové firmy se snaží vše řešit s maximálním nasazením. Alespoň v programech, které používám já, pozoruji aktualizace téměř každý den.
V současnosti mohu říci, že jednoduchý případ pracovní neschopnosti (PN) lze většinou vystavit a ukončit bez větších potíží. Přesto stále zaznamenáváme časté problémy, které komplikují normální provoz. Pramení nejen z překotné implementace této funkcionality do našich programů a jejího nedostatečného otestování, ale také z mnohdy nehlášených změn, jež se dějí ve vlastním systému České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
PN cizinců jako samostatný problém
Postupně jsou řešeny problémy při předávání eNeschopenky, což v některých případech není prakticky možné řešit elektronickou cestou.
V některých systémech je také problém s pracovní neschopností cizinců, kteří mají místo rodného čísla dva identifikátory – číslo zdravotního pojištění (ČPOJ) a číslo sociálního pojištění (EČP). Historicky se ovšem EČP v našich elektronických systémech nepoužívalo a ani elektronický komunikační standard DASTA pro něj nemá přímou podporu. V praxi to vede k tomu, že péče vykázaná omylem na EČP místo na ČPOJ není uhrazena.
Boj s novou agendou místo času pro pacienty
V neposlední řadě mnoho lékařů není k práci s novým systémem eNeschopenky stále dostatečně proškoleno. Proto při běžném provozu, kdy by měli svůj čas věnovat spíše pacientovi, s agendou eNeschopenky dlouze bojují, případně pacienta odesílají k vedení pracovní neschopnosti jinam.
Změnou v administraci oproti minulosti je fakt, že se sice tiskne pouze jeden díl PN pro pacienta bez nutnosti speciálního formuláře přímo od ČSSZ, ale lékař mnohdy dlouho čeká na odpověď systému a doplnění informací z registrů. Ty jsou nezřídka chybné a je třeba je upravit. Komplikace nastávají i kvůli neodladěné či nedokončené implementaci eNeschopenky ? v lékařském programu, kdy musí lékař volat technickou podporu.
Nároky technické, časové i finanční
I když by měl systém eNeschopenky práci lékaři usnadňovat, bohužel musím konstatovat, že v současnosti se tak opravdu neděje, spíše naopak. Momentálně jsou na lékaře při vystavování eNeschopenky kladeny v mnoha ohledech vyšší nároky:
- technické – při zajištění provozu systému;
- časové – s ohledem na delší dobu vystavení neschopenky, kdy odezva centrálního systému není optimální a uživatelské systémy nejsou odladěny;
- finanční – moduly pro eNeschopenku v lékařských programech mnohdy znamenají nezanedbatelné pořizovací a udržovací poplatky; také je třeba platit si nezbytnou technickou podpory.
Bohužel práci a čas navíc nehodlá lékařům nikdo finančně kompenzovat, naopak nám hrozí vysoké sankce v případě nepoužívání elektronické PN.
„Veřejný beta-test“ žádá pevné nervy
Osobně si nemyslím, že je eNeschopenka špatný nápad, a pokud se mnoho věcí doladí, může systém dobře fungovat. Ovšem autoři projektu značně podcenili různorodost a barvitost situací, které mohou nastat v každodenní praxi v terénu.
Je neodpustitelnou chybou, že systém nebyl odzkoušen v nepovinném a dostatečně dlouhém – tedy alespoň ročním – pilotním provozu, kdy by navíc jeho uživatelé byli k testování finančně motivováni. Takto si budeme muset všichni připravit pevné nervy, protože zdržení a komplikací bude v tomto veřejném beta-testu jistě nemálo.
Jak uvedl jeden kolega: „eNeschopenka má skutečně porodní bolesti, navíc ve stadiu rozjeté preeklampsie ve 28. týdnu, kdy se porodit musí, aby přežila matka, ale dítě budeme piplat v inkubátoru měsíce. Nakonec to snad všichni přežijí a bude to ohromný úspěch stávající medicíny, potažmo systému naší státní správy.“
MUDr. Tomáš Nosek
praktický lékař, Telč
