KAD 2023: Současná realita péče o pacienty s DM dle národního registru – a co má přijít v blízké budoucnosti?

KAD 2023: Současná realita péče o pacienty s DM dle národního registru – a co má přijít v blízké budoucnosti?

Listopadový Kongres ambulantní diabetologie (KAD) neboli „Aktuality v diabetologii Poděbrady 2023“ přinesl mimořádnou zajímavost – data z Národního diabetologického registru. Ten tvoří součást Národního zdravotního informačního systému (NZIS) a jeho cílem je pokrytí všech aspektů diabetologické péče v průběhu života pacienta. Auditorium s jeho aktuálními výstupy seznámil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Diabetiků přibývá. A tento nárůst ještě zrychlí

Počet pacientů s diagnózou diabetes mellitus (DM) v české populaci se podle Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) za posledních 10 let zvýšil o 20 %. Roste i podíl léčených s DM, tzn. osob se záznamem o léčbě inzulinem nebo perorálními antidiabetiky (PAD) – v roce 2010 se jednalo o dvě třetiny diabetiků (67,6 %; 572 042 z 846 783), v roce 2022 už o tři čtvrtiny (77 %; 833 868 z 1 083 346). Z dat NRHZS a Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že zaznamenaná prevalence diabetu v roce 2022 činila 1 083 346 osob. Statistická predikce prevalence pro rok 2025 dosahuje 1 184 812 (95% interval spolehlivosti [CI] 1 175 186–1 194 439) a pro rok 2030 pak již 1 288 600 osob (95% CI 1 275 757–1 301 442). V dohledné době tedy diabetologové rozhodně budou mít o koho pečovat, je však otázkou, zda diabetici budou mít v dosahu dostatek diabetologů.

Podle dat ČSÚ týkajících se vývoje věkové struktury obyvatel Česka se do 15 let zvýší nemocnost v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů, do 20–25 let dojde k prudkému nárůstu nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku a seniorů a za třetí bude v následujících 10–15 letech nižší zastoupení mladších věkových skupin, což souvisí s poklesem porodnosti. Datum 1. 1. 2030 má představovat zlom, po němž bude situace ještě horší, neboť by měla odejít do penze první vlna silných ročníků, tzv. Husákových dětí. A mezi nimi bude velký podíl chronicky nemocných, často polymorbidních pacientů. Jelikož se navíc jedná o řadu populačně silných ročníků, situace se logicky v následujících letech bude zhoršovat. 

K tomu navíc již nyní stárnou lékaři v oboru ambulantní diabetologie. K 31. březnu 2023 bylo aktivních lékařů se specializací diabetologie, respektive diabetologie a endokrinologie v českém zdravotnictví podle NRHZS a Národního registru zdravotnických pracovníků (NRZP) 914, většinu (71,6 %) tvoří ženy, průměrný věk činí 53 let (medián 52), ve věku 60–64 let je 32,5 % a ve věku ≥ 65 let 21,8 %. Profesor Dušek konstatoval, že jako jediné řešení vidí větší zájem o diabetologii již mezi dnešními mediky.

Prevence – šance s nevyužitým potenciálem

Šanci na zlepšení situace představuje primární prevence, je-li ovšem populací vyslyšena. Například v roce 2019 v Česku v populaci ve věku 15+ trpěly nadváhou či obezitou více než 2/3 mužů a cca polovina žen a data potvrzují, že podíl osob s obezitou dlouhodobě roste.

Méně, než by bylo žádoucí, jsou rovněž využívány preventivní prohlídky. V letech 2021 a 2022 absolvovalo preventivní prohlídku u praktického lékaře 58 % obyvatel Česka (nejvíce v Olomouckém kraji – 61,9 %, nejméně v Plzeňském kraji – 51,4 %) a 56 % diabetiků (nejvíce v Ústeckém kraji – 62,6 %, nejméně v Plzeňském kraji – 46,3 %). Podíl preventivně vyšetřených je tedy mezi diabetiky nižší než v celkové populaci; v rámci všech věkových kategorií je ale vyšší podíl preventivních prohlídek mezi diabetiky než v obecné populaci – tento tzv. Simpsonův paradox je dán odlišnou věkovou strukturou diabetiků a obecné populace. 

Trendy v antidiabetické léčbě

Zcela bez ambulantního diabetologického vyšetření je dlouhodobě zhruba 13 % pacientů užívajících antidiabetika.

Co se týká trendů v letech 2010–2022, u inzulinové terapie narůstá využívání dlouhodobě účinkujícího inzulinu, nemění se u inzulinu rychle účinkujícího a klesá u inzulinu se střední dobou účinku i u kombinací středně a rychle účinkujícího.

Z perorálních antidiabetik mírně stoupá využití metforminu, mírně klesá užívání sulfonylurey a akarbózy, strmě stoupá naopak předepisování glitazonů (od roku 2013), gliflozinů (od jejich uvedení v roce 2014), agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) a repaglinidu a zhruba na stejné úrovni se v posledních 6 letech drží využití gliptinů.

Vývoj mortality a příčiny úmrtí u diabetiků

V důsledku epidemie COVID-19 došlo k významnému nárůstu mortality v populaci. Nadúmrtí je patrné zejména v seniorních věkových kategoriích a významně zasáhlo i populaci pacientů s DM. Je pozorován setrvalý nárůst počtu zemřelých, u kterých byl DM vyhodnocen jako základní příčina úmrtí. V roce 2022 byl diabetes základní příčinou úmrtí u 4836 osob, podle dat NRHZS však ve stejném období zemřelo téměř 9× více nemocných s diagnózou DM (42 308). Horší byla situace pouze v letech 2020 a 2021: V roce 2019 tvořil DM základní příčinu úmrtí u 4268 diabetiků, v roce 2020 u 4993 a v roce 2021 u 5092. Z jakékoliv příčiny v roce 2019 zemřelo 39 411 diabetiků, v roce 2020 však již 46 876, a v roce 2021 dokonce 51 087. 

Mezi úmrtími z příčiny COVID-19 bylo v letech 2020–2022 registrováno 14 % pacientů s DM. Šlo o nejvýznamnější rizikový faktor, jehož vliv byl největší v roce 2020, tedy před nástupem vakcinace. Mezi zemřelými pacienty pozitivními na COVID-19 bylo v roce 2020 zhruba 42,8 % pacientů s DM a mezi zemřelými, u kterých COVID-19 tvořil základní příčinu úmrtí, bylo v roce 2020 cca 45,7 % pacientů s DM. V letech 2021 a 2022 zemřelo s COVID-19 jako základní příčinou úmrtí 35 579 osob, v mnoha případech trpěli dalšími závažnými onemocněními. Nejčastěji se jednalo o diabetes (přes 14 %) a ischemickou chorobu srdeční (ICHS; necelých 14 %), dále pak o zhoubné novotvary (6 %), onemocnění nervové soustavy (necelých 6 %), duševní onemocnění (4 %) a rovněž aterosklerózu (4 %). Další diagnózy se vyskytovaly v menší míře. Bez přidružených závažných onemocnění na Listu o prohlídce zemřelého (LPZ) byla pětina těchto osob.

Zásadní význam sledování komorbidit

Mortalitní data rovněž potvrzují, jak důležité je u diabetiků sledování komorbidit. Na prvních 5 místech v příčinách úmrtí pacientů s DM v Česku se v období od roku 2015 umísťují ICHS, solidní zhoubné nádory, diabetes mellitus, cévní nemoci mozku a srdeční selhání, a to v tomto pořadí. V letech 2020 a 2021 mezi ně ovšem pronikl COVID-19: V roce 2020 na 3. místě, v roce 2021 dokonce na 1. místě před ICHS. V roce 2022 byl těsně za cévními nemocemi mozku s cca 5 % a na 1. pozici před ICHS se dostaly solidní zhoubné nádory.

Je známo, že pacienti s DM mají vyšší riziko výskytu kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Celková zátěž české populace diabetiků KV onemocněními je vysoká a navíc trvale narůstá v čase. Při porovnání let 2012 a 2022 v Česku u diabetiků stoupl výskyt nemocí oběhové soustavy o 23 %, srdečního selhání o 26 %, onemocnění chlopní o 41 %, kardiomyopatie o 23 % a poruch vedení vzruchu nebo arytmií o 46 %. Naopak poklesl výskyt akutního koronárního syndromu (AKS) o 26 % a ICHS o 19 %. O 12 % vzrostl celkový počet pacientů léčených pro nemoci oběhové soustavy, o 22 % výskyt srdečního selhání a onemocnění chlopní, o 17 % kardiomyopatií a o 29 % poruch vedení vzruchu nebo arytmií. Celkově ubylo léčených pro AKS a ICHS, a to o 27 %. Přibývá případů, kdy je příčinou úmrtí pacientů s DM srdeční selhání – zatímco v roce 2011 na něj zemřelo 234,7/100 000 diabetiků, v roce 2020 to bylo již 351,1/100 000, v roce 2021 320,2/100 000 a v roce 2022 330,0/100 000.

   

Eva Srbová
redakce proLékaře.cz

   

Zdroj: Dušek L. Diabetologický registr je mezi námi. Kongres ambulantní diabetologie, Poděbrady, 2. 11. 2023.

Doporučené odborné články

Problematika holistického pojetí zdraví z pohledu pacientů PL
20. ledna 2024

Problematika holistického pojetí zdraví z pohledu pacientů PL

Problematika holistického pojetí zdraví je v současné době velmi aktuálním tématem. Dodržení holistického p...
Detail článku arrow
Snižuje adherence k léčbě metforminem u pacientů s DM2 riziko demence a Parkinsonovy choroby?
15. ledna 2024
Diabetologie

Snižuje adherence k léčbě metforminem u pacientů s DM2 riziko demence a Parkinsonovy choroby?

Diabetes mellitus 2. typu
Metformin je u pacientů s diabetem 2. typu (DM2) většinou lékem 1. volby. Vedle vlivu na snížení glykémie m...
Detail článku arrow
Virová onemocnění jako netyreoideální příčiny výkyvů TSH
28. prosince 2023

Virová onemocnění jako netyreoideální příčiny výkyvů TSH

Tyreopatie
Tyreotropní hormon (TSH) je nejcitlivějším ukazatelem funkce štítné žlázy. Přesto nemusí zvýšení nebo pokle...
Detail článku arrow