Lékař a pacient: Očekávají od prevence totéž?

Lékař a pacient: Očekávají od prevence totéž?

Podle průzkumů VZP se preventivních prohlídek u praktického lékaře zúčastní méně než 40 % dospělé populace. Většina lidí tedy tyto kontroly neabsolvuje, přestože jsou bezplatné. Detailnější pohled na důvody, jež mohou být jak na straně pacientů, tak i lékařů, nabízí následující článek.

Prevence = příležitost vyřešit všechny zdravotní obtíže

V roce 2004 byla publikována studie provedená v americkém státu Washington, jejímž smyslem bylo zjistit, co pacienti a lékaři očekávají od preventivní prohlídky.

Ze závěrů tohoto průzkumu vyplývá, že pacienti se obvykle neobjednávají na prevenci, pokud nemají žádné zdravotní obtíže, a že prohlídka s čistě preventivním účelem je velmi neobvyklá. Zpravidla si tedy domlouvají preventivní prohlídku s cílem vyřešit svá akutní či chronická onemocnění a získat odpovědi na otázky týkající se zdraví jich samotných či jejich rodin. Ačkoliv při sjednávání návštěv byly v rámci studie použity termíny zdůrazňující, že účel setkání je preventivní, bylo zjištěno, že pacienti považují návštěvu za příležitost zajistit naplnění všech svých potřeb v oblasti zdravotní péče.

Oproti tomu však výsledky studie zároveň naznačují, že i zdravotníci při preventivní návštěvě předpokládají, že se budou řešit akutní a chronické obtíže pacienta.

Čas jako hlavní nepřítel

V roce 2017 připadalo na každou 1 osobu v naší populaci přibližně 3,3 ošetření u praktického lékaře za rok. Pouze v 6 % se dle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) jednalo o preventivní prohlídku.

S ohledem na přetíženost ordinací jsou časové možnosti k provedení prevencí omezené. Dle vyjádření zástupců Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP by současný systém primární péče vzhledem ke své kapacitě zvládl provedení řádných preventivních prohlídek všech registrovaných pacientů jen s obtížemi.

Dle výše citované studie pacienti očekávali delší dobu trvání preventivní prohlídky než lékaři – v průměru 27 minut. Na druhou stranu je však jistě nedostatek času důvodem nízkého počtu preventivních prohlídek také na straně pacientů.

Nedostatečná zdravotní gramotnost i špatné zkušenosti

Jedním z hlavních faktorů k zamyšlení nad nízkým počtem prevencí je informovanost pacientů. Vlivem médií jsou dnes lidé denně vystaveni velkému množství informací, jejich kvalita a zejména pochopení a interpretace pacienty jsou však mnohdy problematické. Téma prevence je rovněž pravidelnou součástí četných internetových diskusí. Úlohou lékařů je pak v každodenní praxi usměrňování zkušeností a požadavků, které laik z médií získá.

Lidé vyhýbající se prevencím jako důvod nejčastěji uvádějí, že „nechtějí hodiny čekat mezi nemocnými“, dále si stěžují, že „doktoři nevědí, co mají v rámci prevence udělat“, „doktoři jsou z toho otrávení“, „pošlou jenom na krev a tím to skončí“ nebo že „není jednoduché přimět lékaře, aby provedl preventivní prohlídku“. Pacienti také ostatním účastníkům diskuse radí, aby radši chodili darovat krev, protože tak budou „bezplatně proklepnuti“. Chybou je dle pacientů dále i to, že „lékaři neznají zdravotnictví z pohledu pacienta“.

Oprávněnost těchto stížností samozřejmě nelze všeobecně posoudit. Je však zřejmé, že organizace ordinačních hodin a přístup lékaře hrají nezanedbatelnou roli v ochotě pacientů účastnit se preventivních prohlídek.

Strach z nemoci může přivést nebo odradit

Zapomínat bychom neměli ani na fakt, že důvodem, proč někteří lidé odmítají prevenci, může být, že se jednoduše bojí, „aby jim lékař něco nenašel“. Mnohdy mají obavy i ze samotné fyzické prohlídky a nutného odesílání na další vyšetření. Podle výše zmíněné studie například ženy všech věkových kategorií očekávaly, že nezbytnou součástí prevence je vyšetření prsů.

Pacienty je proto vhodné pečlivě seznámit s tím, jaký má vlastní preventivní vyšetření průběh, co je jeho účelem, a vysvětlit, že k dalším případným vyšetřením nemohou být nuceni – jedná se pouze o doporučení. Je výhodou, pokud má lékař časovou možnost provést preventivní prohlídku přímo při návštěvě pacienta původně plánované třeba za jiným účelem nebo jej alespoň k prevenci v blízkém čase objednat.

Zvát, či nezvat?

Projekt adresného zvaní uskutečněný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) vedl za první rok a půl svého trvání k nárůstu docházky na některá preventivní vyšetření až o 26 %; především se jedná o screening kolorektálního karcinomu.

Podle průzkumů by většina softwarových firem neměla problém s vyfiltrováním pacientů s nárokem na preventivní prohlídku a odesláním zvacího e-mailu či SMS. Rozesílání e-mailů by bylo zdarma, SMS by byla zpoplatněna dle sazby dotyčných společností. Lze odhadnout, že adresné zvaní by tak – i dle zkušeností s uvedeným projektem VZP – téměř jistě účast na preventivních prohlídkách navýšilo. Vracíme se však k výše zmíněné otázce časových možností lékařů primární péče.

Nezanedbatelnou roli ve zvýšení zdravotní gramotnosti a zájmu pacientů mají rovněž nejrůznější kampaně upozorňující na důležitost prevencí především onkologických onemocnění. Tyto projekty jsou často zaštítěny známými osobnostmi. Rozšiřují se také mobilní aplikace, v nichž si pacient může například na základě dotazníku zjistit riziko onemocnění (např. karcinomem plic); lidem v riziku pak aplikace doporučí návštěvu lékaře.

Moderní doba zkrátka přináší četné možnosti jak navýšit počet preventivních prohlídek a zajistit, aby jejich účel byl skutečně preventivní. Klíčovým činitelem je nicméně i nadále pacient, který musí chtít vědět a mít o prevenci zájem.

(tich)

Zdroje:

  1. Tichý O. Analýza VZP: Na preventivní prohlídky k praktikovi chodí méně než 40 % lidí. Všeobecná zdravotní pojišťovna, Praha, 17. 4. 2015. Dostupné na: www.vzp.cz/o-nas/aktuality/analyza-vzp-na-preventivni-prohlidky-k-praktikovi-chodi-mene-nez-40-lidi
  2. Boiko P. E., Lacas A. The myth of the preventive-only visit. Perm J 2004; 8 (2): 35–40.
  3. ÚZIS. Praktičtí lékaři pro dospělé. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha, 2018. Dostupné na: www.uzis.cz/category/tematicke-rady/zdravotnicka-statistika/prakticti-lekari-pro-dospele
  4. Třetina lidí ignoruje prevenci. Zvát je na prohlídky se lékařům nevyplatí. Česká televize, 19. 5. 2016. Dostupné na: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1791245-tretina-lidi-ignoruje-prevenci-zvat-je-na-prohlidky-se-lekarum-nevyplati
  5. Tichý O. Rok a půl zvala VZP na vyšetření dopisem. Výsledek: přes 3 miliony prohlídek. Všeobecná zdravotní pojišťovna, Praha, 24. 8. 2015. Dostupné na: www.vzp.cz/o-nas/aktuality/rok-a-pul-zvala-vzp-na-vysetreni-dopisem-vysledek-pres-3-miliony-prohlidek
  6. Kantorová M. Prevence aneb Jak přizvat pacienta? Practicus 2018; 17 (1): 8–10.
  7. Červinková K. Mobilní aplikace LungScreen pomáhá odhalit rakovinu plic. 21. století, 20. 9. 2018. Dostupné na: https://21stoleti.cz/2018/09/20/vcasnemu-odhaleni-rakoviny-plic-ma-pomoci-nova-mobilni-aplikace-lungscreen
  8. Dušek L., Gregor J. Bojíme se prevence. Proč? Masarykova univerzita, Brno, 14. 5. 2014. Dostupné na: www.em.muni.cz/komentare/4384-bojime-se-prevence-proc

Doporučené odborné články

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?
3. června 2021
Kardiologie

Do jaké míry dodržují pacienti s arteriální hypertenzí léčebný režim?

Hypertenze
Detail článku arrow