Do výzkumu zdravotní gramotnosti se zapojilo celkem 17 evropských zemí a Izrael. České výsledky jsou srovnatelné s průměrem sledovaných zemí, což svědčí o výrazném zlepšení úrovně zdravotní gramotnosti v naší zemi ve srovnání s předchozí studií. Konkrétní čísla ovšem nadále poukazují na rezervy v této oblasti.
Definice a význam zdravotní gramotnosti
Jak vyplývá z definice dle Světové zdravotnické organizace (WHO), „zdravotní gramotnost zahrnuje znalosti lidí, jejich motivaci a dovednost získat, pochopit, zhodnotit a využít informace týkající se zdraví tak, aby byli v každodenním životě schopni uvážlivě rozhodovat o zdravotní péči, prevenci nemocí a podpoře zdraví se záměrem udržet a zlepšit kvalitu života v průběhu životního cyklu“.
Zdravotní gramotnost je v současnosti v první řadě otázkou schopnosti orientace v nadbytku dostupných informací a následně správného vyhodnocení a využití získaných znalostí. Má klíčový význam z hlediska prevence vzniku onemocnění, zkvalitnění a pravděpodobně také prodloužení života. Nesporně pozitivně ovlivňuje subjektivní hodnocení vlastního zdraví. A v neposlední řadě souvisí s nižší spotřebou (nejen) specializované zdravotní péče, takže ve výsledku má rovněž celkově příznivý ekonomický dopad na zdravotnictví. Ještě v roce 2015 Česko v těchto ohledech výrazně zaostávalo za průměrem evropských zemí.
Mezinárodní studie M-POHL
Prevalenční multicentrická studie byla provedená dotazníkovou formou (osobně, telefonicky, on-line nebo kombinací těchto možností) se sběrem dat v období od listopadu 2019 do června 2021, přičemž v každé zemi se předpokládala účast alespoň 1000 respondentů.
Celkově se do výzkumu zapojilo 42 445 dotázaných ze 17 zemí (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Izrael, Maďarsko, Německo, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, Švýcarsko). V Česku provedl výzkum pod názvem M-POHL Ústav pro zdravotní gramotnost ve spolupráci s Českou lékařskou společností JEP a za finanční podpory Všeobecné zdravotní pojišťovny i oborových zdravotních pojišťoven. Výzkumu se u nás za organizace agentury STEM zúčastnilo 1650 respondentů starších 18 let. Data posléze zpracovalo mezinárodní koordinační centrum ve Vídni.
Výsledky
Studie se zaměřila na obecnou zdravotní gramotnost a konkrétní typy zdravotní gramotnosti (navigační, komunikační, digitální, vakcinační). Vyšší úroveň přitom téměř ve všech zúčastněných zemích vykazovaly ženy a překvapivě také starší osoby.
Většina respondentů měla obtíže s posuzováním různých možností léčby, využíváním informací dostupných v médiích k prevenci nemocí a nalezení informací o tom jak zvládat duševní problémy.
V případě navigační zdravotní gramotnosti bylo nejobtížnější porozumění informacím o reformách zdravotnictví, posouzení vhodnosti různých zdravotnických služeb, orientace v právech pacientů a posuzování rozsahu krytí zdravotní péče.
Co se týká komunikační zdravotní gramotnosti, nejobtížnější bylo získání dostatku času u lékařů a možnost vyjádřit své osobní názory a preference. Respondenti s nižší zdravotní gramotností popisovali více kontaktů s praktickými (respektive rodinnými) lékaři a pohotovostními službami.
Lepší vakcinační zdravotní gramotnost a důvěra v očkování a vnímání možných rizik měla pozitivní vliv na ochotu podstoupit očkování. Jako nejobtížnější bylo dotazovanými vnímané posouzení potřebnosti jednotlivých očkování a zjištění informací o doporučených očkováních.
Přestože v Česku došlo k významnému zvýšení zdravotní gramotnosti, snížená úroveň u nás byla stále zaznamenaná u 47 % dotázaných respondentů.
Důsledky nižší zdravotní gramotnosti
Nižší obecná a specifická zdravotní gramotnost byly spojené s negativním hodnocením vlastního zdravotního stavu, nižším vzděláním, nízkým socioekonomickým statutem a finanční deprivací. Sociální gradient byl přitom v určité větší či menší míře prokázaný ve všech zemích, kde výzkum probíhal. Negativní následky nízké zdravotní gramotnosti souvisejí s menší fyzickou aktivitou, nižší konzumací ovoce a zeleniny nebo horším hodnocením vlastního zdraví a dále pak vedou k většímu omezení aktivit kvůli zdravotním problémům a vyššímu počtu dlouhodobých nemocí či zdravotních problémů.
Závěr
Výsledky průřezové studie M-POHL poukázaly na obtížnost posuzování možností léčby, využívání různých informačních kanálů k prevenci nemocí a vyhledávání relevantních informací o duševních problémech ze strany pacientů. Zatím druhá mezinárodní studie tohoto typu přinesla informace o zlepšení stavu v Česku oproti předchozímu výzkumu, přesto z jejích závěrů vyplývá, že zdravotní gramotnost populace omezená a je nadále problematickým aspektem veřejného zdraví. Další průzkum je plánovaný na rok 2024.
(lexi)
Zdroje:
1. Úroveň zdravotní gramotnosti v ČR se v průběhu posledních pěti let výrazně zlepšila. Tisková zpráva. Česká lékařská společnost JEP, 8. prosince 2021. Dostupné na: www.cls.cz/media/oznamenitiskkonference_pdf.pdf
2. Omezená zdravotní gramotnost je stále problémem veřejného zdraví. Výsledky mezinárodní studie M-POHL. Tisková zpráva. Ústav pro zdravotní gramotnost, 15. prosince 2021. Dostupné na: www.uzg.cz/omezena-zdravotni-gramotnost-je-stale-problemem-verejneho-zdravi
3. International report on the methodology, results, and recommendations of the European Health Literacy Population Survey 2019−2021 (HLS19) of M-POHL. Report. The HLS19 Consortium of the WHO Action Network M-POHL, Vienna, 2021 Dec. Dostupné na: www.uzg.cz/wp-content/uploads/2022/01/HLS19_International-Report-002_0.pdf
